čtvrtek, 22. září 2005

Ve znamení Jom Jerušalajm

Napsal(a) 

bývalá synagoga v Kdyni bývalá synagoga v Kdyni

Situace ve festivalovém dění České republiky mi připomíná správní hierarchii. Pražské jaro by mohlo být metaforou pro centrální vládu ovšem s tím rozdílem, že výsledky festivalu člověka více potěší a pohladí po duši. Téměř každý kraj se svým hejtmanstvím má svůj důležitý

Václav Hradecký Václav Hradecký
festival. O úroveň níže jsou obecní "vlády" a malé festivaly. Podstatné ovšem je, že ony regionální či lokální festivaly jsou v širším slova smyslu stejně důležité jako naše hudební stříbro. A zdravý patriotismus se může projevovat právě tak v Praze jako třeba v Kdyni. Západočeské město, které vzniklo u hradu Rýzmberk někdy ve 13. století, je totiž jednou z pravidelných zastávek festivalu Hudba v synagogách Plzeňského regionu . Koncert 7. června v Kdyni, jejíž jméno je odvozeno od praslovanského výrazu pro mokřinu, byl jedinou akcí 4. ročníku, kterou jsem byl schopen letos navštívit. Shodou okolností to bylo den po jednom z nejmladších židovských svátků Jom Jerušalajm, kdy Židé slaví sjednocení Jeruzaléma po tak zvané šestidenní válce. Krutou ironií osudu je, že v současné době nežije v městě, jež mělo kdysi silnou náboženskou obec, jediný Žid. Zdejší synagoga je malá, ale velmi příjemná, a dnes ji využívá hlavně místní velmi
Jana Boušková Jana Boušková
aktivní základní umělecká škola. Podvečer patřil harfistce Janě Bouškové , která nabídla jak osvědčený repertoár, tak náročnější hudbu. Velmi efektní, nástrojově vděčná byla Sonatina op. 30 Marcela Tourniera. Od Jana Ladislava Dusíka, známého hlavně svými klavírními díly, jsem s povděkem přijal harfovou Sonátu Es dur . V programu samozřejmě nemohl chybět Claude Debussy, jehož barevně okouzlující Arabeska patřila k vrcholům koncertu. Dalším osvěžením byl výběr z Monologů Jana F. Fischera, které autor věnoval právě Janě Bouškové. V mistrném podání jako by se staly z monologů působivě kontrastní dialogy mezi hráčkou a harfou. Ve dvou skladbách harfistku podpořil renomovaný houslista Miroslav Vilímec . Jeho technická a tónová suverenita vytvořila v Mendelssohnově Rondu capricciosu a Saint-Saënsově Fantazii krásnou symbiózu. O ostatních koncertech jen telegraficky: festival zahájilo 29. 5. v Západočeském muzeu v Plzni České trio , 15. 6. se v synagoze v Radnici představilo duo bratrů Vilímců - Miroslava a Vladislava - v hudbě Mendelssohna, Dvořáka, Foerstera, Janáčka a von Dohnanyiho. Po letní pauze čekají Západočechy ještě tři hudební večery: 8. 9. v Muzeu dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic (René Kubelík - housle, Miloslav Klaus - kytara), 11. 9. v plzeňské Velké synagoze (Žilákovo kvarteto , Filharmonický smyčcový soubor tvořený členy České filharmonie) a 18. 9. v synagoze v Kasejovicích (Ars Instrumentalis Pragensis ).

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.