pátek, 23. říjen 2009

Ústí nad Labem: Severočeské úspěchy

Napsal(a) 

Verdi: Otello (Nikolaj Někrasov - Jago, WeiLong Tao - Otello), foto Petr Berounský/SDOB Verdi: Otello (Nikolaj Někrasov - Jago, WeiLong Tao - Otello)foto: Petr Berounský/SDOB

Severočeské divadlo opery a baletu o sobě dává v poslední době čím dál více vědět. Pod vedením ředitele Tomáše Šimerdy se zde realizují pozoruhodné operní, operetní, muzikálové a baletní projekty (vesměs postavené na výrazných uměleckých osobnostech), ze kterých při letošním udílení Cen Thálie vyšli vítězně hned dva interpreti – z baletu ruský tanečník Vladimír Gončarov za roli Čobana v inscenaci Cikánské kořeny/í a z opery čínský tenorista WeiLong Tao za roli Hoffmanna v Offenbachových Hoffmannových povídkách . Oba ocenění se v této sezoně umělecky setkali při Verdiho Otellovi uvedeném v ústeckém divadle 27. března (v předvečer Cen Thálie) – Tao vytvořil titulní roli, Gončarov byl podepsán pod pohybovou složkou inscenace.

Myslím si, že lyrická poloha básníka Hoffmanna je Taovi pěvecky přece jen bližší než dramaticky vypjatý Otello. Předvedl ale po výrazové stránce neobyčejně emotivní výkon – jeho Otello je silným vůdcem dávajícím okázale na odiv vypracovanou hruď, ale zároveň i velmi nejistým a psychicky labilním (místy až křehkým) mužem – zoufalství vyvolané sžíravou žárlivostí ho postupně paralyzuje až k úplné bezmoci.

Režisérka Irena Žantovská příběh schematicky zaranžovala na jednoduché scéně Dany Hávové pracující s hydraulickými stoly, dřevěným nábytkem, závěsy a dvěma lávkami vedoucími přes orchestřiště. Z Desdemony se stala jen jakási submisivní panenka oblečená v cukrových šatech s paraplíčkem (v podání ruské sopranistky Valerie Vaygant nepostrádající něhu a oduševnělost), z Jaga (spolehlivě zpívající Nikolaj Někrasov ) pak prvoplánově ďábelský intrikán oblečený v elegantní černé uniformě. Při premiéře se blýskl sbor, pečlivě nastudovaný Milanem Kaňákem , i přesný (místy možná zvukově zbytečně předimenzovaný) orchestr pod vedením Norberta Baxy .

Další operní premiéra se v Severočeském divadle uskutečnila 27. května. Letošní výročí Bohuslava Martinů si ústečtí připomněli jeho operní hříčkou Veselohra na mostě . Uvedli ji ve zkušebně druhého patra doplňovací budovy divadla, kde vykrytím černými šály vznikl alternativní prostor pro uvádění podobných komorních projektů. K režii byl přizván Zbyněk Brabec , který roztomile naivní příběh obratně rozehrál na jednoduché scéně Jana Kříže (dřevěný most, zadní malovaný prospekt s krajinou) a v pestrých slušivých kostýmech Elišky Ondráčkové . Sólisty nechal přijít na scénu v komediantském průvodu vedeném principálem – představitelem důstojníka Ladinského – který publiku představil v krátkosti dílo a jeho aktéry: půvabnou Popelku (Anna Klamo ), chlapáckého rybáře Sykoše (Martin Matoušek ), trochu natvrdlého chmelaře Bedroně (Petr Matuzsek ), jeho ženu Evu (Lenka Schützová ), pomateného Učitele (Tomáš Bijok ) a obě stráže. Ladinského text v původním díle není. Brabec jej dopsal záměrně, protože se s inscenací počítá především jako s dopoledním představením pro školy. Výborné pěvecké výkony umocněné perfektním hudebním nastudováním Milana Kaňáka (orchestr režisér umístil pod most jako řeku), inscenační hravost a radost z Martinů hudby – tím vším by se dala poslední ústecká operní premiéra v této sezoně charakterizovat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.