Musica Florea pracuje v současnosti na celkem čtyřech vzájemně souvisejících projektech. Snaží se získat finanční prostředky pro pokračování vlastní badatelské činnosti, doplňování a opravy svého instrumentáře dobových hudebních nástrojů a jejich věrných kopií a konečně postavení mobilní scény, odpovídající ideálům jevištního provozu baroka a klasicismu (využita má být jak pro představení, tak pro expozice a výchovné akce pro děti a mládež); souběžně s tím připravuje svůj Festivalový cyklus. Předchozí ročníky přinesly řadu objevů v oblasti výzkumu a interpretace hudby 19. století (Dvořák, Mendelssohn, Rejcha, Tomášek, Voříšek ad.). V právě probíhajícím devátém ročníku přišel znova ke slovu hudební barok, k jehož poznávání soubor už dříve přispěl řadou pozoruhodných koncertů i nahrávek (Bach, Charpentier, Händel, Lully, Zelenka, ad.). Na 4. dubna připravila Musica Florea do pražského Českého muzea hudby koncert s podtitulem „V novém stylu II – tvůrci baroka“. Jeho záměrem bylo představit pro dobu charakteristické stylové prvky – extrémní citovost, bitonalitu, nepřipravené disonance, klastrové souzvuky, improvizaci. Toto vše si posluchač běžně spojuje s hudbou současnosti; typické to však bylo i pro barok a renesanci, které si libovaly ve vyostřených harmonických a melodických postupech a střetech, jež naslouchajícím připravovaly podobně příjemné zážitky jako dnešnímu publiku filmové thrillery (s tím rozdílem, že melodické a harmonické myšlení minulosti neopíralo své výdobytky o honbu za senzací, nýbrž o seriózní vědecký výzkum). Musica Florea, energicky řízená od violoncella Markem Štrynclem , si se svým raně barokním programem doslova vyhrála. Duchovní vokální skladby Domenica Mazzocchiho, Alessandra Grandiho, Biagia Mariniho, Claudia Monteverdiho, Giovanni Antonia Rigattiho a Gaspara Casatiho byly v podání Hasana El Dunii a Tomáše Krále nabité citem: oba interpreti tu zužitkovali svou schopnost detailně pracovat s významem a obsahem textu a proměnami jeho nálad. Výtečně vyzněly i instrumentální skladby Giovanni Gabrieliho, Girolama Frescobaldiho, Giovanni Battisty Fontany, Alessandra Stradelly a Marca Uccelliniho, k jejichž zajímavosti podstatně přispěl houslista Jiří Sycha , jenž nezapře znalost umění improvizace a bezpečnou orientaci ve světě moravského folkloru, který má podnes v mnoha směrech k barokní hudební tvorbě blízko. Vynikající večer zanechal nezodpovězenou jedinou otázku: co asi nabídne Musica Florea na svém příštím, listopadovém koncertě, tentokrát s mnohoslibným podtitulem „Staronový L. van Beethoven“?
