úterý, 22. listopad 2016

Trompettissimo

Napsal(a) 

Sergej Nakarjakov a Gábor Boldoczki, foto Morris Media Sergej Nakarjakov a Gábor Boldoczkifoto: Morris Media

Název článku připomíná  nahrávku legendárního francouzského trumpetisty Maurice André záměrně. Koncert PKF – Prague Philharmonia v Rudolfinu dne 1. listopadu byl doslova svátkem trubky, či spíše trubek. Vedení orchestru pozvalo dva mistry tohoto nástroje, kteří jsou dnes mediálně nejznámější – Rusa Sergeje Nakarjakova a Maďara Gábora Boldoczkého. V podstatě jsem od nich slyšel očekávaný gejzír hitové virtuozity. Nejdříve Boldoczki velmi dobře, i když zbytečně extenzivním tónem,  zahrál Koncert Es dur Jana Křtitele Nerudy, poté Nakarjakov tónově zajímavěji jeden z největších trubkových hitů – Koncert Es dur Josepha Haydna. Oba se pak „rozvášnili“ v křídlovkovém duu ve Variacích na téma z opery Norma  Vincenza Belliniho, které v 19. století zručně aranžoval cornetista Jean-Baptiste  Arban. Koncerty moc energií a nadšením neoplývaly, variace ano. Jakkoliv uznávám kvality obou mistrů trubky, tak s nostalgií vzpomínám na hru Maurice Andrého ze 70. let na Pražském jaru… Jeho pražská hostování nelze zapomenout! 

„Virtuózní jiskření“ zarámovaly dvě klasicistní symfonie. Díky dirigentu Milanu Turkovićovi a výborné hře PKF bylo radostí poslouchat jak Haydnovu (u nás málo hranou) Symfonii č. 10 D dur, tak Mozartovu (naopak často uváděnou) Symfonii č. 41 C dur  („Jupiter“). Bylo to jiskřivě příjemné, i když musím dodat, že Haydna a Mozarta si s PKF – Prague Philharmonia více užívám v podání Jiřího Bělohlávka a Jakuba Hrůši.

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.