úterý, 18. červen 2002

Trochu nudný Berlioz

Napsal(a) 

Trochu nudný Berlioz Trochu nudný Berlioz
Uvedení Berliozovy dramatické symfonie Romeo a Julie se tentokrát nestalo v abonmá Pražských symfoniků (12. 3.) mimořádnou událostí. Hudba totiž plynula často až příliš nevzrušeně. Šéfdirigent Serge Baudo nevyužil všechny možnosti, které výsostně lyricky podané téma nabízí pro vyzpívání či naopak pro okouzlující šumění romantické invence. Orchestr současně nejevil - i po překonání počátečních nepřesností ve smyčcové souhře - tendenci ke hře, která by vyvolala dojem vypjaté intenzity emocí a interpretační jedinečnosti. Ze sólistů se dařilo mužům - tenorista Alexandre Swan , zpívající nahoře mezi sboristy, měl příjemný lyrický projev, basista Fernand Bernadi krásně kultivovaně přispěl k vzepětí mohutné závěrečné scény. Zato altistka Helene Perragion zřejmě indisponovaná, měla kvůli lehkému chrapotu potíže udržet intonaci, a její zpěv proto bohužel nepůsobil nijak příjemně.

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.