Tři vítězky Broumovské klávesy

Soutěž Broumovská klávesa je určená mladým pianistům do 17 let. Koná se každoročně od roku 2011, přičemž od roku 2017 je součástí odměny pro vítěze jednotlivých soutěžních kategorií vystoupení na slavnostním koncertu v Sukově síni pražského Rudolfina. Přestože „doba covidová“ nepřeje živé kultuře, potažmo tedy ani klavírním soutěžím, dá se říci, že Broumovská klávesa měla v tomto směru docela štěstí. Loňský říjnový koncert vítězů byl na dlouhou dobu jedním z posledních povolených koncertů nejen v Praze, ale v celé ČR. A letošní 11. ročník této soutěže, který proběhl mezi 14. do 16. květnem, byl spolu s pražskojarní soutěží zase naopak jednou z prvních akcí tohoto druhu, které mohly po covidovém lockdownu proběhnout prezenčně. Přestože hudební školy pracovaly po celý minulý školní rok ve značně ztížených podmínkách (distanční výukou počínaje a nemožností pořádat žákovské koncerty konče), přijelo si letos nakonec do Broumova zasoutěžit 34 mladých klavíristů. Na slavnostním koncertu v Sukově síni (13. října 2021) vystoupili držitelé, resp. držitelky prvních cen: Viktorie Kozánková a Nora Lubbadová za I. kategorii (určenou soutěžícím do 11 let) a polská účastnice Anna Maria Urzędowska za III. kategorii (určenou čtrnácti- a patnáctiletým pianistům). Ve II. a IV. kategorii nebyla první cena udělena.

Viktorie Kozánková, foto Jaroslav Winter

Viktorie Kozánková zahájila své vystoupení Bachovými Invencemi č. 1 C dur a č. 13 a moll. Hrála je zajímavě, jistým pevným úhozem, v Invenci C dur jsme slyšeli hojná rubata, která by spíš víc slušela cembalu. V oblíbených Mozartových Variacích „Ah, vous dirai-je Maman“ ukázala mladá pianistka, že má velmi dobrou prstovou techniku. Chopinovo Nokturno č. 20 cis moll op. posth. přednesla citlivě, s hezky vedenými melodickými liniemi, i když občas hrála pravou ruku možná až příliš důrazně. Výborně si Viktorie poradila s náročnou Mendelssohnovou Etudou f moll WoO 1, kde mají obě ruce opravdu hodně co dělat. A pokud se na hře mladé umělkyně začala od druhého čísla trochu projevovat nervozita, nic to nemění na tom, že předvedla velice kvalitní výkon.

Nora Lubbadová, foto Jaroslav Winter

Nora Lubbadová není na Broumovské klávese nováčkem. Její hru jsme mohli obdivovat už na předloňském koncertě vítězů. Na úvod svého letošního vystoupení si vybrala Bachovu Fugu C dur BWV 953. Hrála ji svižně a neobyčejně plasticky. Následující finální věta z Beethovenovy Sonáty d moll op. 31 „Bouře“ proplynula lehce, vzdušně, ale zdálo se mi, že tu Nora nechala běžet své šikovné prsty až příliš rychle. Dva „oddechové kousky“ – Sacro Monte a Generalife z prvního sešitu cyklu Danzas Gitanas Joaquína Turiny – měly skvělý rytmický švih a mladá klavíristka je hrála s viditelným potěšením. Velmi krásně jí vyšly skladby Chopinovy: Nokturno H dur, op. 32/1 a Fantazie – impromptu op. 66. Nora má cit pro melodii, disponuje příjemným zpěvným tónem a její techniku nelze než obdivovat. Také závěrečné Rachmaninovovo Preludium g moll op. 23/5 zvládla pozoruhodně a ve velkém zvuku (i když místy možná až přílišném), ale celkově jsem měl dojem, že by této skladbě prospělo, kdyby s ní Nora ještě nějaký čas počkala.

Anna Maria Urzędowska, foto Jaroslav Winter

Zlatým hřebem večera bylo vystoupení Anny Marie Urzędowské. I ji jsme už měli možnost slyšet v Sukově síni: jako jedenáctiletá zvítězila v roce 2017 v nejmladší kategorii Broumovské klávesy. A už před oněmi čtyřmi lety nebylo pochyb, že se jedná o mimořádný talent. Pro své letošní vystoupení si mladá pianistka zvolila značně náročný program. Nejprve uvedla dvě skladby Chopinovy. Nokturno Des dur op. 27/2 hrála zpěvně, klidně, vláčně, v obdivuhodném tahu a s hlubokým pochopením, ve vtipně a nápaditě podaném Velkém brilantním valčíku op. 18 jsme mohli ocenit její lehkou a perlivou prstovou techniku. Své vystoupení uzavřela Anna Maria Lisztovou Tarantellou. Jejím strhujícím provedením – virtuózním, vitálním a nesmírně muzikálním – doslova vyrazila posluchačům dech. Tato mladá umělkyně už nepatří do dětských soutěží, ale na profesionální pódium. A věřím, že o ní ještě uslyšíme.

Sdílet článek: