neděle, 9. květen 2004

Tři podoby Bedřicha Smetany

Napsal(a) 

Tři podoby Bedřicha Smetany Tři podoby Bedřicha Smetany

Zahajovací koncert (1. 3.) velkoryse koncipovaného projektu "Smetanův klavír" proběhl v plném uměleckém i společenském lesku a stal se bezpochyby jednou ze stěžejních událostí Roku české hudby. Český spolek pro komorní hudbu ve spolupráci se Smetanovým muzeem nabídl posluchačům ve zcela zaplněné Dvořákově síni pražského Rudolfina jedinečnou možnost vyslechnout reprezentativní přehlídku klavírních skladeb Bedřicha Smetany v podání tří předních smetanovských interpretů. Jako bonus poskytla navíc Česká filharmonie k této významné příležitosti svého nového Steinwaye, který se tak vlastně poprvé oficiálně představil pražskému publiku.

Petr Jiříkovský si vybral pro své vystoupení Tři salonní polky op. 7, Tři poetické polky op. 8 a Vzpomínku na Čechy ve formě polek op. 13 . Tyto známé a často hrané skladby se staly v jeho podání nezapomenutelným zážitkem. Petr Jiříkovský propůjčil Smetanovým tanečním stylizacím jímavý půvab "lístků do památníku." Jemné, snové a oduševnělé provedení plné poezie a něžných barev doslova okouzlilo koncertní publikum, jež díky vynikající úhozové kultuře Petra Jiříkovského mohlo hned od začátku koncertu také ocenit krásný zvuk nového Steinwaye v nejjemnějších pastelových odstínech.

Po Jiříkovského poetické intimitě "vzpomínek na Smetanu ve formě polek" představila Jitka Čechová druhý pól Smetanova klavírního odkazu: jeho skladby virtuózní. Novému Steinwayi se v nich dostalo příležitosti předvést další část svého bohatého zvukového spektra. Macbeth vyzrál v pojetí Jitky Čechové ve strhující dramatickou scénu, nabitou napětím od prvních tónů. V etudě Na břehu mořském i v Koncertní etudě C dur fascinovala umělkyně jistotou, s níž dokázala z přívalu bravurních pasáží vystavět nádherně vyklenuté melodické linie.

Jan Novotný, který vystoupil po přestávce ve druhé půli koncertu, se řadí nejen k renomovaným smetanovským interpretům, ale také k nejvýznamnějších propagátorům Smetanova klavírního díla. Jeho podání druhé řady Českých tanců vneslo však do tohoto krásného večera řadu otazníků. Už při prvních tónech Furiantu nepříjemně překvapil zvuk klavíru. Nástroj nezněl měkce, plně a sametově jako u Petra Jiříkovského a Jitky Čechové, ale nepříjemně, téměř řezavě, jako by Steinwaye o přestávce někdo vyměnil za jiný nástroj. V Českých tancích se spojuje poetická taneční stylizace s virtuózní nástrojovou sazbou, tedy právě ony dva světy, jež Petr Jiříkovský a Jitka Čechová interpretovali s tak sugestivní přesvědčivostí. V podání Jana Novotného, jakkoli technicky dobře zvládnutém, toho z poezie mnoho nezbylo a z virtuozity zůstala pouze vnější skořápka. Jeho výkon jako by měl dokumentovat generační rozdíl v přístupu ke Smetanovu dílu, který bezesporu souvisí i s celkovou dobovou změnou ve vnímání poetiky klavírní interpretace. Jan Novotný hrál sice s vervou, ale bylo jí až příliš. Při nepříjemném zvuku nástroje a téměř neustálém forte působilo každé ztišení jako balzám. Klavírista ovšem posluchačům toho balzámu moc nedopřál.

Neformální setkání s interprety a pořadateli po skončení koncertu uvedl stručně a sympaticky ředitel České filharmonie Václav Riedlbauch. Zvlášť zajímavé byly pochopitelně jeho informace o novém Steinwayi. V programní brožuře koncertu bylo vytištěno, že jej Česká filharmonie koupila s podporou ministerstva kultury a Václav Riedlbauch upřesnil, že tento nádherný nástroj v ceně 3,5 milionu korun má být alespoň malou náplastí na ztráty, které utrpěla Česká filharmonie při předloňských povodních. Klavír vybíral osobně prof. Ivan Moravec - a jak tento koncert ukázal, měl opravdu šťastnou ruku.

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.