neděle, 14. červenec 2013

Tomáš Netopil s filharmoniky

Napsal(a) 

Roman Patkoló Roman Patkoló

Česká filharmonie byla v Obecním domě při festivalovém koncertě s Tomášem Netopilem (16. 5.) jakoby mimo svůj hlavní obor. Mozartovu Haffnerovu symfonii hrála cudně a pěkně, ale ve větším než komorním obsazení a přece jen ne s takovou zvukovou průzračností a vylehčeností jako třeba Vídeňští nebo Berlínští filharmonikové. Netopil je znalec mozartovského stylu, ale zázrak se za tři dny nedá udělat. Druhým autorem večera byl Nino Rota. Jeho Divertimento pro kontrabas a orchestr bylo příležitostí pro český debut slovensko-švýcarského fenomenálního hráče Romana Patkolóa , jednatřicetiletého sólisty na kontrabas s nejvyšším mezinárodním renomé. Je vybaven vynikající technikou, je muzikální, umí vystupovat, ale produkce měla tři malé háčky – Rotova skladba je spíše povrchní a líbivá a Patkoló hrál na svůj evidentně speciální menší kontrabas, který tím pádem ovšem bohužel zvukově připomíná spíš violoncello. Navíc byl jeho nástroj na jeho přání amplifikován, což bylo možná akusticky výhodnější, ale zvuk linoucí se z obou stran pódia z reproduktorů místo zprostřed od hráče vytvářel poněkud nestandardní vjemy, zneklidňoval, rušil, odkazoval k jiným hudebním žánrům a sólistovu pověst degradoval. Snad se nedočkáme při orchestrálních koncertech časem rovněž amplifikovaných hobojistů, flétnistů a violistů... Coplandova Třetí symfonie se známou fanfárou v úvodu finále a s komplikovaněji budovanou architekturou byla pěkným zakončením programu, ale k úplně americké přímočarosti jí v interpretaci přece jen něco málo chybělo. Ostatně, současní filharmonici ji možná všichni hráli poprvé... Pro dirigenta večer s posledními tóny neskončil, přistoupil na to, že bude po koncertě besedovat s posluchači. Netopil bude působit v Essenu. Jak řekl, v Národním divadle v Praze nebyla situace taková, aby mohl dál zůstat, a dodnes ho to mrzí. Stejně tak lituje, že musel zrušit svou účast na uvažovaném uvedení Lišky Bystroušky v Národním divadle, kterou měl režírovat Ondřej Havelka; nedohodl se však s divadlem na pracovních podmínkách. Jak dodal, další plány v Praze nejsou... Smutný konec před pár lety tak nadějného období.

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.