Struny podzimu zahájilo Nové officium

Jubilejní ročník festivalu Struny podzimu začal symbolicky – společným vystoupením vokálního kvarteta The Hilliard Ensemble a jazzového saxofonisty Jana Garbarka , kteří na festivalu představili svůj legendární projekt Officium , ještě když byly Struny podzimu hradním festivalem. Původní Officium se mezitím už stalo „stylem“ sui generis, vzorem pro množství podobných projektů kombinujících hudbu starou a novou, artificiální a nonartificiální, duchovní a sekulární v různých zvukových spojeních. Svého času zaznamenalo ale i mimořádný komerční úspěch – v podobě CD nahrávky – a protagonisté na něj „seriálově“ navázali dalšími projekty, Mnemosyne a Officium novum. Officium novum jsme měli možnost poznat v Praze jen necelý týden po jeho hamburské koncertní premiéře. A festivalu se dokonce podařilo trumfnout i zážitek z reprodukované hudby – umístěním koncertu do akusticky mimořádně disponované Slavnostní síně Národního památníku na Vítkově, čímž dostala akce punc jedinečnosti.

Hilliardovci s Garbarkem pojednali své vystoupení jako rituál, bez přestávky, s první a poslední skladbou přednášenými za příchodu a odchodu, pohybem v prostoru ozvláštnili i jednu skladbu v rámci vystoupení. Těžištěm projektu jsou duchovní a liturgické zpěvy v adaptacích arménského skladatele, muzikologa a mnicha Komitase Vardapeta, obsahuje i byzantský chorál, ale také skladby ze západokřesťanského kulturního okruhu včetně jedné kompozice Arvo Pärta a dvou skladeb Jana Garbarka. Vokální složka je ve většině skladeb dána, saxofonový part je záležitostí improvizace, hudba je nicméně oboustrannou vstřícností a empatií více o tolerantní komunikaci nežli o stylu nebo technice. Umělci nepředstavili projekt přesně tak, jak je na jejich nové nahrávce, přizpůsobili výběr skladeb prostoru, a zařadili do koncertního programu i jeho nejdelší část – Litanii, která se skládá z Kyrie – ve slovanské podobě „Pane, smiluj se“ a ve zhudebnění Nikolaje Kedrova, barytonem sólo přednášené modlitby Otče náš – převzaté z liturgické praxe Lipovanů a z pravoslavného chorálu Dostoino est. Koncert byl důstojným „otvírákem“ festivalu, který posluchačům navíc vyšel vstříc zprovozněním speciální autobusové linky mezi metrem a Vítkovem před a po koncertě.

Sdílet článek: