úterý, 13. říjen 2015

Stockhausenův rituál na Vítkově

Napsal(a) 

Stimmung v provedení Theatre of Voices, foto Klaus Holsting Stimmung v provedení Theatre of Voicesfoto: Klaus Holsting
V takzvané Síni sovětské armády Národního památníku na Vítkově, pod dohledem vojáků na nástěnných mozaikách se v pozdních večerních hodinách odehrál „přídavkový koncert“ festivalu Struny podzimu, skladba Stimmung Karlheinze Stockhausena. Stockhausen je symbolem té avantgardní a posluchačsky nesnadné větve hudby 20. století, možná proto festivalové programy zdůrazňovaly místo něj jméno amerického postminimalisty Davida Langa, který v tomto případě sehrál roli dramaturgického iniciátora a moderátora, jenž na úvod pár větami naznačil výjimečnost kompozice. Představil ji jako výsledek návštěvy německého skladatele v Kalifornii v době „léta lásky“ v roce 1968, jako produkt srážky racionálního komponování s mimoevropskými kulturami, sexem a drogami, jež tehdy vládly kalifornským komunitám. Ve skutečnosti je Stimmung z celého skladatelova katalogu možná nejvstřícnějším dílem – ve srovnání se serialistickými konstrukcemi 50. let a megalomanskými operními projekty z konce století jde o hudbu na první poslech vtahující, občas by se dokonce dalo říci zábavnou.

Soubor Theatre of Voices pod vedením Paula Hilliera má Stimmung v repertoáru již léta a v roce 2007 vydal její nahrávku na značce Harmonia Mundi. V tomto případě je ovšem každé provedení v jistém smyslu premiérou vzhledem k tomu, jak významnou roli zde hraje improvizace a vklad interpretů, kteří podle skladatelových instrukcí kombinují melodické modely a fragmenty textů: jména božstev ze světových náboženství, jména dnů v týdnu i Stockhausenovy vlastní erotické básně. Osou této skládanky je tón B a z něj odvozená alikvótní řada, z hlediska harmonie je to hudba velice statická.

Něco z atmosféry kalifornských hippies se zhmotnilo i na Vítkově, když šestice zpěváků mlčky postupně nakráčela a usedla v kruhu kolem svítící koule umístěné před sarkofágem s ostatky Neznámého sovětského bojovníka. Stockhausen v instrukcích ke skladbě předepisuje, aby zpěvákům potichu zněl elektronicky generovaný tón B jako intonační opora. Na nahrávkách slyšet nebývá, zde se linul z reproduktorů, což zpočátku mohlo působit jako nedopatření a „brum“ špatně zapojených kabelů. Po chvilce ale zpěv tento tón překryl a posluchači na něj mohli zapomenout.

Poslech Stimmung lze připodobnit ke sledování plynoucí řeky. Hlasy si předávaly vedení a jeden od druhého přebíral zpívané texty. Proud byl pravidelně narušován vyslovováním jmen ze seznamu božstev, jako když do vody hodíte kámen, voda se zčeří, ale plyne dál. Místy se zpěváci sešli ve výrazně rytmizovaných pasážích, které sváděly k pohupování – sami interpreti svůj zpěv koneckonců doprovázeli spontánními pohyby.

Provedení trvalo asi devadesát minut a navzdory harmonické neměnnosti a jistému rituálnímu bezčasí jsem neměl ani na chvíli pocit, že to je příliš dlouho. Jednotlivé sekce na sebe svižně navazovaly a v onom bezčasí se toho dělo dost na to, aby pozornost byla neustále zaměstnaná. Jako neplánované zpestření se přibližně deset minut před koncem spustil agresivní zvuk alarmu. Zpěváci se s ním pár vteřin snažili přetlačovat, než to vzdali a opustili sál. Poté, co byl alarm zkrocen, skladbu dokončili. Ani toto narušení nepokazilo zážitek z neobvyklého koncertu.

Matěj Kratochvíl

Muzikolog, který svůj zájem dělí mezi etnomuzikologický výzkum a psaní o současné hudbě, přičemž se mu obě oblasti prolínají. Té první se věnuje v Etnologickém ústavu Akademie věd ČR, té druhé především v časopise HIS Voice, v němž byl řadu let šéfredaktorem. Ve své práci bloudí od nahrávek lidové hudby z počátku 20. století přes zkoumání hudebních tradic na vesnicích i ve městech, přes okrajové hudební subkultury až po soudobou vážnou hudbu. Kromě psaní o těchto tématech o nich příležitostně mluví do rozhlasu a soustavně jimi plní hlavy studentů na Karlově univerzitě a New York University. Provozování hudby se věnuje jako nadšený amatér a kromě dlouhých let v cimbálové muzice příležitostně spojuje klarinet, saxofon, fujaru a další nástroje s elektronikou a volnou improvizací.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.