čtvrtek, 15. říjen 2015

Štěpánu Rakovi je sedmdesát

Napsal(a) 

14. října 2015 se uskutečnil v sále Martinů HAMU koncert k sedmdesátinám profesora Štěpána Raka. V průběhu večera bylo stále evidentnější, že umělec je velmi živoucí reziduum z minulých století, protože celý večer zněla pouze jeho hudba, v první půli večera v autorově excelentním provedení. Štěpán Rak je asi jedním z mála interpretů, kteří svou hudbu provádějí tím nejlepším možným způsobem. Naposledy to dokázal houslista Fritz Kreisler v první půli 20. století.

Množství Rakových skladeb odpovídá emocionálnímu přetlaku, který z něj neustále prýští. Kromě „volné tvorby“ má na svém kontě 23 hudebně literárních projektů, vytvořených spolu s jeho alter ego, recitátorem Alfrédem Strejčkem. Zejména s Vivat Carolus Quartus a Vivat Comenius projeli 33 zemí čtyř světadílů. Kromě mimořádného charizmatu obou umělců je jejich silou vzájemná dokonalá propojenost a obrovská neomylná paměť obou, díky níž mohou komunikovat s publikem bez bariéry pultů. Strejček se naučil tyto dva projekty v 5 řečech a jeho nezaměnitelný hlas a dikce by vytvořily shakespearovské drama i ze čtení telefonního seznamu. Navíc ovládá zobcovou flétnu a několik bicích nástrojů, které spoluvytvářejí renezanční, magicky uhrančivou atmosféru každého představení.

Tak tomu bylo i na středečním koncertě. Jak upozornil Strejček ve svém nádherném prologu, když začne Štěpán Rak hrát, ponoří se totálně do hudby, vyjadřované kytarou, a v nejvypjatějších okamžicích k ní přidává svůj zvučný, hluboký hlas, případně pískání. Vše v intonačně dokonalé symbióze se záplavou zvuků, řinoucích se z jeho nástroje.

Ať jsou to hudební pohádky, jako Alenka v říši divů, Malá mořská víla či Gulliver mezi obry, Rakova hudba nemaluje, ale vystihuje vnitřní podstatu každého příběhu, se snahou podtrhnout humanistické poselství a nenásilné vítězství lásky. Je obdivuhodné, jak autor nachází stále nové vyjadřovací možnosti kytary, takže posluchač nemá dojem stereotypu, ale je neustále překvapován dosud neslyšenými zvuky.

V druhé půli koncertu vystoupili s Rakovými skladbami hosté ze Slovenska, Mexika, HAMU a syn Jan Matěj Rak, úspěšně pokračující v otcových kreativních šlépějích. Patrně největší dojem zanechala skladba Voces de Profundis v provedení Mexičana Miguela Rangela, který přijel do Prahy dopsat svou dizertaci o tvorbě Štěpána Raka. Autor v této hudební fantazii používá nezvyklé kytarové techniky, jako hraní s pomocí lžičky nebo překvapivé využívání flažoletů. Tyto techniky mu umožňují například vzdálit od sebe dvě současně probíhající pásma o 2 oktávy, což je v horním registru zvuk zdánlivě mimo fyzikální možnosti kytary, proveditelný právě jen s pomocí lžičky. Všechny použité technické prostředky ale slouží vždy jedinému cíli: předat atmosféru inspirace literárními útvary v co nejpůsobivější hudebně výrazové podobě.

Nestává se často, aby publikum vydrželo v napětí poslouchat tvorbu jednoho autora. Rakovi se to povedlo, díky interpretaci své i svých hostů, takže večer skončil zaslouženými standing ovations.

Světoznámý novozélandský kritik John Botton napsal o Štěpánu Rakovi: „Ve světě klasické kytary jsou špatní kytaristé, dobří kytaristé, excelentní kytaristé a – Štěpán Rak.“ Středeční večer byl jakousi ochutnávkou toho, co čeká publikum 21. 12. 2015 ve Velkém sále Lucerny. Kéž by se hojné publikum přišlo pokochat naším nejlepším skladatelem a interpretem kytary, jehož skladby jsou už dnes nedílnou součástí světového kytarového repertoáru. Nenechte si ujít!

Ivan Štraus

Profesor Akademie múzických umění v Praze. Po studiu na pražské konzervatoři a HAMU studoval jako aspirant na konzervatoři v Moskvě v roce 1966 - 1968 u Galiny Barinové. V roce 1968 byl v konkurzu vybrán jako učitel HAMU, roku 1975 z politických důvodů propuštěn a působil na Konzervatoři Pardubice. Od roku 1990 je profesorem AMU. V letech 1968-1979 byl členem Českého tria, od roku 1979 primáriem Sukova kvarteta, jako sólista vystupoval s různými orchestry doma i v zahraničí a je držitelem řady ocenění (vítěz soutěže Pražského jara 1964, cena Academy Charles Cross 1966 aj.).

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.