úterý, 1. listopad 2016

Stará hudba v Praze: start podzimní sezony

Napsal(a) 

Lenka Torgersen, foto Petra Hajská Lenka Torgersenfoto: Petra Hajská

Začátek podzimní sezony staré hudby v Praze vyznačily dva pozoruhodné koncertní počiny: Monteverdiho Vespro della Beata Vergine z roku 1610 (Collegium 1704, Rudolfinum, 24. října) a Francouzská ouvertura (Collegium Marianum, Lichtenštejnský palác, 26. října). Francouzské ouvertury v programu druhého koncertu demonstrovaly barokní trend “les gouts reunis” – svébytnou syntézu dvou hlavních dobových národních kompozičních stylů, francouzského a italského - na tvorbě německých autorů – Johanna Sebastiana Bacha (Suity č. 1 C dur a č. 2 h moll, BWV 1066 a 1067) a Georga Philippa Telemanna (Ouverture D dur, TWV 55: D 16): jednoho i druhého ve svých ouverturách a suitách “francouzštějšího než Francouzi”. Zejména v podání Collegia Mariana, které Bachovu a Telemannovu etnicky přesvědčivou francouzskou eleganci a lehký odstup, které se dokážou velmi dobře pojit s vřelostí a otevřeností, nenapodobuje, nýbrž zcela přirozeně žije.  Stejně jako italskou vroucnost, kterou tady reprezentovali Antonio Vivaldi (Concerto g moll pro flétnu, hoboj, housle a basso continuo, RV 107) a stuttgartský dvorní kapelník Giuseppe Antonio Brescianello (Chaconne A dur). Soubor je pro uvádění programů tohoto druhu výtečně disponován co do vlastních členů i hostí – zvláštní připomenutí si na tomto místě zaslouží umělecká vedoucí Collegia Mariana Jana Semerádová, která v současné době patří v oboru hry na historické flétny mezi světovou špičku, znamenitá houslistka Lenka Torgersen (koncertní mistr) i obě hobojistky – Luise Haugk a Petra Ambrosi.

Jana Semerádová, foto Petra Hajská Jana Semerádováfoto: Petra Hajská

Monteverdiho Vespro della Beata Vergine – Mariánské nešpory z roku 1610, nejsou pro Collegium 1704 novinkou. I tady však platí “do jedné vody stejnou nohou nevstoupíš”: Mariánské nešpory působily roku 2016 tak nově a svěže, jako by šlo o dílo souborem dosud nikdy neprovedené. Večerní nešpory jsou pro katolíky nejdůležitější součástí denního cyklu modliteb. Sestávají z několika částí - úvodu, pěti žalmů, čtení, zpěvu Magnificat anima mea Dominum a závěrečných modliteb. Monteverdi ve svých Nešporách zhudebnil žalmy 109 (Dixit Dominus), 112 (Laudate pueri), 121 (Laetatus sum), 126 (Nisi Dominus) a 147 (Lauda Jerusalem). Všechny se vztahují k mariánské tématice, stejně jako po žalmech následující hymnus Ave maris stella (před kterým zaznívá instrumentální Sonata Sopra Sancta Maria) a tři ze čtyř do Nešpor vložených duchovních koncertů (Nigra sum a Pulchra es na texty z Písně písní, chvála Panny Marie Audi coelum; poslední, Duo seraphim, je oslavou Svaté Trojice). Všechny části Nešpor nabízejí interpretům možnost předvést svou pěveckou a nástrojovou virtuozitu (nikdy ne na úkor duchovního zaměření díla, nýbrž za účelem slavnostního podtržení jeho charakteru). Několikrát je tu využit efekt echa – ve vokálních i instrumentálních částech díla (z nástrojů tady výborně posloužil sólový cink, který bývá dobovými teoretiky často přirovnáván k lidskému hlasu).

Collegium 1704, foto Petra Hajská Collegium 1704foto: Petra Hajská

Provedení díla mělo všechny parametry velkolepé církevní slavnosti – prostor tu dostaly jak lesk, tak kontemplace. Collegium 1704 k tomu má všechny potřebné prostředky – členy obou jeho souborů jsou významní domácí i cizí sólisté; všichni zpěváci zpívali v souladu s dobovým způsobem interpretace duchovní hudby ve sboru, každý z nich je schopen perfektně stylově odlišit církevní a světský repertoár.  Duchovní prožitek lze zakusit kdekoliv – koncertní sál nevyjímaje. Monteverdiho kompozici zarámoval a doplnil zpěv gregoriánského chorálu v nastudování Barbory Kabátkové; spolu s proměnlivým osvětlením pódia (Pavla Beranová) navodil v Rudolfinu skutečně chrámovou atmosféru, nabídl čas k usebrání se a zamyšlení.

Poznámka nakonec: Monteverdiho Vespro della beata Maria Virgine patří k sumě skladeb, které se dočkaly už řady nahrávek. I tak by měl Václav Luks o jejich záznamu uvažovat – nahrávka tohoto díla v provedení Collegia 1704 by měla velkou hodnotu jako dokument toho, kam soubor za dobu své existence dospěl, a bezpochyby by byla jak z pohledu kritiky, tak komerčně úspěšná.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.