úterý, 5. květen 2015

Stará hudba v dubnu: čtyři různé pohledy

Napsal(a) 

Jana Semerádová, foto CM Jana Semerádováfoto: CM

V dubnu proběhla v Praze převážná část festivalu Klementinum Baroque Evenings (28. 3. - 3. 5., Capella Regia Praha a hosté), konaly se další koncerty 13. Festivalového cyklu souboru Musica Florea (15. 4.) a IX. Festivalového cyklu Ensemble Inégal (20. 4.), a pokračovaly Barokní podvečery Collegia Mariana (28. 3.). Klementinum Baroque Evenings propojily v kostele sv. Salvátora a Zrcadlové kapli známý repertoár s díly kdysi mimořádně populárními, dnes však téměř neprovozovanými. Jejich dramaturgie zahrnula jak Bachovy Janovy pašije (28. 3.) a Bachovy a Vivaldiho instrumentální skladby v konfrontaci s jejich pražskými současníky (Antonín Reichenauer, Johann Jacob Schnell, Johann Joseph Ignaz Brentner; 11. 4.),  tak poctu Jakubu Janu Rybovi (Rybovo české Stabat Mater a pašijové oratorium, Mozart; 4. 4.), velikonoční koncert pro Bohuslava Balbína (dobová česká, rakouská a italská tvorba; 8. 4.) a hudbu pražských jezuitů (25. 4.), raně barokní recitál kucemburského varhaníka Gillese Leyerse (6. 4.) a velikonoční koncert z renesanční i soudobé duchovní hudby (brněnský Ensemble Versus, 3. 5.).

Capella Regia Praha, foto CRP Capella Regia Prahafoto: CRP

Jeden z nejzajímavějších festivalových programů  vysílal 3. 4. Český rozhlas: oratorium Johanna Adolfa Hasseho I pellegrini al Sepolchro, kterému předcházelo Zelenkovo velkopáteční responsorium Caligaverunt oculi mei, obojí v provedení souboru Capella Regia Praha, řízeného Robertem Hugem (sóla zpívaly sopranistky Michaela Šrůmová a Ludmila Vernerová, altistky Sylva Čmugrová a Eva Zbytovská, tenoristé Ondřej Šmíd a Dušan Růžička, a basista Jiří Poláček). I pellegrini byli v 18. století v českých zemích nejpopulárnějším Hasseho duchovním dílem – v originále i v úpravách (Hasseho vlastních i cizích). V Klementinu zazněla 3. 4. kutnohorská latinská verze druhého díla oratoria, Opera pro sacro Parasceves Die; její výtečné nastudování a uvedení je mimořádně záslužné – v současné době je Hasse u nás nezaslouženě málo známý. 

Musica Florea, foto MF Musica Floreafoto: MF

Neobvyklý repertoár zpravidla volí i šéf souboru Musica Florea Marek Štryncl; svou dramaturgii staví na kompaktních programových blocích. 15. 4. v Muzeu české hudby  představil další z nich – barokní hudbu pražských křižovníků a kroměřížské arcibiskupské residence. Osou večera byla Missa in honorem St. Ceciliae křižovnického hudebního dodavatele Johanna Caspara Ferdinanda Fischera, obratně proložená chrámovými instrumentálními skladbami kroměřížských skladatelů Pavla Josefa Vejvanovského, Antonia Bertaliho a monogramisty C.M., a doplněná o Te Deum dalšího kroměřížského autora, Philippa Jakoba Rittlera.  Kromě instrumentálního ansámblu Musica Florea se o jejich výborné provedení podělil sbor Collegium Floreum, který pozůstává ze zpěváků profesionálních i amatérských (zkušených a velmi dobrých), a za relativně krátkou dobu své existence si získal příslušný respekt i obdiv; sóla zpívali jeho členové a hosté Eva Kolková a Isabella Shaw (soprán), Daniela Čermáková (alt), Čeněk Svoboda (tenor) a Jaromír Nosek (bas).

Lenka Torgersen, foto CM Lenka Torgersenfoto: CM

Podobně krásný večer připravilo svým příznivcům také Collegium Marianum, které 23. dubna v Clam-Gallasově paláci nabídlo publiku pod titulem Boemo virtuoso možnost porovnat kompoziční kvality dobře známých autorů (Antonio Vivaldi, Johann Friedrich Fasch, František Ignác Antonín Tůma) s v poslední době postupně objevovanou tvorbou jejich českých a rakouských kolegů (František Jiránek, Johann Georg Orschler, Josef Antonín Gurecký). Většina z nich tvořila pod patronací hudbymilovné české šlechty – pro tentokrát s výjimkou Antonia Vivaldiho, jehož Concerto per il flauto traverso “Il Gran Mogol” RV 431a se donedávna ukrývalo v soukromé sbírce v Anglii. Poměr sil na obou stranách byl pozoruhodně vyrovnaný. Jak se dalo předpokládat, soubor předvedl krásný výkon – za speciální zmínku tu vedle umělecké vedoucí Collegia Mariana Jany Semerádové stojí především houslistka Lenka Torgersen.

Adam Viktora a Ensemble Inégal, foto EI Adam Viktora a Ensemble Inégalfoto: EI
A vůbec největší zážitek celé této dubnové koncertní série? Jednoznačně premiéra kompletních Zelenkových Psalmi vespertini I. v interpretaci Ensemble Inégal v evangelickém kostele sv. Salvátora. Sedmidílný, na pozornost mimořádně náročný, v celku provedený program: Dixit Dominus ZWV 66, Confitebor tibi Domine ZWV 72, Beatus vir ZWV 75, Laudate pueri Dominum ZWV 82, In exitu Israel ZWV 83, Magnificat ZWV 108, De profundis ZWV 97). Večer, který by byl ideálně potřeboval souběžné sledování partitury, aby byl posluchač schopen zachytit detaily, nad kterými by se chtěl alespoň na okamžik zastavit, a mohl plně docenit rafinovanost struktury Zelenkova způsobu psaní a osobitost zacházení s textem – jmenujme alespoň nezvykle klidný tok Gloria patriIn exitu Israel, příkře kontrastující s následujícím fugovaným Amen, nebo barevně i melodicky podivuhodně zvlněné závěrečné AmenMagnificat, či temný zvuk tří sólových basových hlasů, přesně korespodující s prosebným tónem úvodních slov první části De profundis (Žalm 130, Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine). Provedení celku Psalmi vespertini I. Ensemblem Inégal bylo jako obvykle na vysoké úrovni; orchestr vedl Peter Zajíček, sóla zpívali Gabriela Eibenová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Václav Čížek (tenor), Marian Krejčík, Martin Vacula a Jiří Miroslav Procházka (bas). Adam Viktora tu za dirigentským pultem odvedl znamenitý kus práce, který naštěstí bude už letos zachycen na CD, jež nepochybně zaznamená mimořádný úspěch u kritiky i publika.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.