pondělí, 5. srpen 2002

Soumrak bohů

Napsal(a) 

Soumrak bohů Soumrak bohů
Uvedení poslední části tetralogie bylo završením režisérské a scénografické práce Američana Roberta Wilsona na monumentálním Wagnerově díle v curyšské opeře. Sledovat Wilsonovu specifickou režijní metodu v Soumraku bohů ve srovnání s jeho pražskou inscenací Osudu bylo nevšedním zážitkem. Wilsonův Wagner vyzněl patetičtěji a statičtěji v porovnání s dynamickou a na scénické efekty bohatou inscenací Janáčka v Praze. Nejpůsobivějším vkladem ale bylo do detailu propracované hudební nastudování šéfdirigenta Franze Welsera-Mösta , jehož výsledkem byla dokonalá souhra orchestru, sólistů a sboru.

Pěvecké obsazení bylo vskutku skvostné. Gabriela Schnaut zpívala Brnhildu báječně a s nesmírně bohatým výrazem, pro impozantního Mattiho Salminena je Hagen téměř životní rolí. Trochu ve stínu těchto pěvců stál Angličan John Treleaven , zvláště témbrem svého hlasu. Dodávám, že roli Siegfrieda nastudoval za nedávno zemřelého významného švédského tenoristu Göstu Windbergha. Sugestivním Alberichem byl Rolf Haunstein , krále Gunthera překvapivě ztvárnil mladý Američan Cheyen Davidson a Gutrunu krásným sopránem zpívala Brigitta Jäger . Rozšířený sbor, zajímavě choreograficky vedený, spolehlivě připravil Ernst Raffeldsberger . Trochu mě překvapila oproti jiným curysšským inscenacím chladnější reakce publika. Možná je to Wilsonovým pojetím, které už při čtvrtém nastudování není silným diváckým šokem.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.