středa, 16. květen 2012

Sommerova Vokální symfonie

Napsal(a) 

Sommerova Vokální symfonie, foto FOK Sommerova Vokální symfoniefoto: FOK

„Přijde smrt a bude mít tvé oči“, to je místo, které utkví při poslechu Vokální symfonie Vladimíra Sommera v paměti navždy. Případně ještě jiné – výkřik „Proč koníčka ubili?“ v závěru stupňované drastické scény z ruského kulturního odkazu... Nesmírně působivé hudební obrazy spojené s verši hodnotných literárních předloh ožily ve Smetanově síni při abonentním koncertu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK (8. 3.) s intenzitou, kterou čas neumenšuje. Dílo z roku 1958 zůstává osobitou reflexí tehdejších tísnivých společenských poměrů i nadčasovým uměleckým počinem. Autorizovaný odkaz tohoto tvůrce, od jehož úmrtí uplyne letos 15 let, sestává z několika málo skladeb, ty však mají v čele s Vokální symfonií nezpochybnitelnou hodnotu a zaručenou posluchačskou odezvu. Že se v jejím provedení nyní objevila jako sólistka Dagmar Pecková , má svou logiku – zpívala v ní i na počátku své umělecké kariéry. A že jde o repertoár, který svou vážností a výrazovou hloubkou a intenzitou jejímu interpretačnímu uměleckému profilu (ztělesňovanému asi nejlépe Mahlerem) přesně odpovídá, není třeba příliš zdůrazňovat. Pod rozevlátou taktovkou Petra Altrichtera Sommerova hudba zazněla naprosto přesvědčivě. Od expresivně disonantního úvodu skladba záhy spěje k čím dál pročištěnější, větší a údernější jednoznačnosti, k šostakovičovsky zdrcující pravdivosti – a tohoto výkladu se jí plně dostalo. Vedle hluboko posazeného dramatického sóla se skvěle uplatnil Pražský filharmonický sbor i recitátor Jan Kačer . Snad jen kouzel s amplifikací mohlo být méně – zdálo se, že vedle nutného zvýraznění jeho hlasu nechtěně postihla i zbytek provozovacího aparátu. První polovinu večera orchestr předtím pěkně otevřel Musorgského Nocí na Lysé hoře a s Martinem Kasíkem uměřeně stylovým podáním Beethovenova 4. klavírního koncertu .

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.