sobota, 30. květen 2009

Snový večer s klavírem

Napsal(a) 

Eugen Indjic zajíždí do Prahy už více než třicet let a má mezi českými posluchači nespočet oddaných příznivců. Jeho poslední pražský recitál, zařazený do cyklu Světová klavírní tvorba FOK (Rudolfinum, 31. 1.), lze bezpochyby považovat za jednu z nejvýznamnějších událostí letošní koncertní sezony. Už od prvních taktů Schubertovy Sonáty a moll op. 143 si Indjic podmanil posluchače svým introvertním a oduševnělým přednesem. Při hře působil dojmem, jako by si spíš jen sám pro sebe preludoval, jeho ruce se nehmotně vznášely nad klavírem bez jakékoli sebemenší stopy námahy, bez sebemenšího náznaku okázalého gesta, klavír zněl měkce a něžně, Schubertovy kouzelné melodie jako by se nořily ze sna či odkudsi z hloubi vzpomínek. V oněch schubertovských „snech“ či „vzpomínkách“ dokázal pak Indjic pro posluchače objevovat stále něco nového – utajené melodie v protihlasech, nové barvy, nové odstíny... Maškarní rej, který se odehrává mezi vstupními fanfárami a závěrečným pochodem Schumannova Carnavalu op. 9 , „vizualizoval“ Indjic způsobem tak neuvěřitelným, v tak jemných barvách a navíc s takovým vtipem, že jsme karnevalové aktéry i drobné dějové epizody viděli téměř živě před očima. Zvuková kouzla, která jsme po přestávce měli možnost slyšet v Ravelově Kašparu noci , hraničila s magií. Pianissimová jednohlasá melodie v závěru Ondiny či přízračné reje a kejkle nočního skřeta Scarba snad už ani nemohly být z tohoto světa. Indjic je považován za jednoho z nejvýznamnějších chopinovských interpretů, a proto bylo naprosto samozřejmé, že posledními čísly jeho recitálu byly skladby Chopinovy: Impromptu Ges dur op. 51 , Impromptu cis moll op. 66 a Scherzo b moll op. 31 . Indjic je hrál skutečně jedinečně – nesmírně poeticky, s množstvím okouzlujících nápadů – a opět velmi měkce, co chvíli jako by ponořený do snění či do vzpomínek. Závěrečný aplaus publika přešel během krátké chvíle ve standing ovations a pianista se posluchačům odměnil rafinovaně pointovanými přídavky: po dvou skvěle provedených skladbách Chopinových zazněla znovu Ondina, tentokrát však ne z Ravelova Kašpara noci, ale z druhého sešitu Preludií Clauda Debussyho.

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.