sobota, 22. květen 2010

Smuteční slavnosti za Augusta II.

Napsal(a) 

Projekt Hudební most Praha – Drážďany, který připravil Václav Luks se svými soubory Collegium 1704Collegium Vocale , zahájil novou řadu koncertem 14. 9. v pražském chrámu P. Marie Sněžné. Koncert byl věnovaný dvěma osobnostem, jež k vytvoření tohoto hudebního mostu v historii významně přispěli, totiž Janu Dismasovi Zelenkovi, ale také jeho zaměstnavateli, saskému kurfiřtovi (a polskému králi) Augustovi II. Silnému, jehož politické ambice a vybraný hudební vkus (spojení dnes velmi vzácné) významně ovlivnily podobu hudebních vazeb mezi Prahou a Drážďanami první poloviny 18. století. Program sestával v zásadě ze dvou skladeb – z cyklu Officium defunctorum (ZWV 47) a Requiem in D (ZWV 46), které Zelenka komponoval k zádušním obřadům po smrti jmenovaného kurfiřta v roce 1733. Jelikož Zelenka Officium nezhudebnil celé, Václav Luks „rekonstruoval“ jeho podobu použitím chorálních zpěvů, což snad byl i způsob, jak byla hudební složka obřadů řešena i v roce 1733. Z ryze dramaturgického hlediska Zelenkovo Officium zařazením do tohoto kontextu neutrpělo, naopak jeho kvality došly přirozeného zdůraznění, avšak spojení se známějším Requiem in D vytvořilo již celek posluchačsky značně náročný (vhodné intermedium by představovala například menší smuteční hostina). Všeobecně vysoká úroveň provedení však vytrvale aktivizovala pozornost většiny publika, které si na konci vynutilo přídavek. Ze sólistů nejvíce zapůsobily Hana BlažíkováMarkéta Cukrová , řada krásných menších sólových výstupů zazněla i z ansámblu (Marta Lopourová , Čeněk Svoboda , Jaroslav Nosek , Tomáš Král ad.). Vynikající dojem z celého koncertu ovšem tkví především v precizním nastudování a schopnosti Václava Lukse předat svou vytříbenou hudební vizi díla celému souboru a inspirovat jej k nejvyššímu výkonu.

Marc Niubò

Ředitel Ústav hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se primárně věnuje hudební historiografii, odkrývání minulého, zkoumání skladeb, jejich příběhů, tvůrců, interpretů, kontextů, souvislostí. Jeho dlouhodobým badatelským tématem je italská opera v Praze, badatelsky se také věnuje duchovní hudbě – české i italské, ale primárně v domácím kontextu. Řadě dalších témat, jako např. hudba anglického či španělského baroka, dílo M. A. Charpentiera, W. A. Mozarta, Antonína Dvořáka, otázky provozovací praxe, edičních technik, hudební kritiky, se věnuje spíše příležitostně anebo primárně ve výuce Ústavu hudební vědy.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.