Smetanovo trio v novém složení excelovalo

Smetanovo Trio, 10. června 2024. Foto: Prague Philharmonia / Milan Mošna

Na závěrečném koncertě komorního cyklu „K“ v pondělí 10. června 2024 nabídla Prague Philharmonia v barokním refektáři Profesního domu na Malostranském náměstí vystoupení Smetanova tria. Soubor hrál v novém složení: v dubnu letošního roku vystřídala u houslového pultu Jana Talicha mladá česká houslistka Markéta Janoušková. Hostem večera byl klarinetista orchestru Prague Philharmonia Jan Brabec. Umělci si připravili posluchačsky atraktivní program, v němž převažovala hudba českých skladatelů.

Prvním číslem večera bylo jednověté Klavírní trio č. 2 d moll op. 27 „Quasi una ballata“ Vítězslava Nováka, často krátce zvané Baladické trio.Autor se v tomto díle výrazně inspiroval moravskou lidovou hudbou, přičemž průběh skladby je natolik barvitý a mnohovrstevný, že přímo svádí posluchače k tomu, aby v ní hledal mimohudební program. Umělci ji hráli s maximálním osobním nasazením a vypjaté vášně hnali často až do krajnosti (velkolepá gradace před závěrečným Allegrem byla málem k nevydýchání). V lyrických místech jsme mohli obdivovat, jak citlivě a nápaditě dokážou hráči modelovat melodickou linii a jak zpěvný tón mají všechny tři nástroje. Příjemným překvapením pro mne byla Markéta Janoušková, která působila dojmem, jako by s Jitkou Čechovou a s Janem Páleníčkem hrála ne pouhé dva měsíce, ale odjakživa. Všichni tři jsou nejen perfektně sehraní, ale jsem přesvědčený, že mají i stejnou muzikantskou „krevní skupinu“. 

Smetanovo Trio, 10. června 2024. Foto: Prague Philharmonia / Milan Mošna

V následujícím čísle, Beethovenově Klarinetovém triu B dur op. 11 zvaném „Gassenhauer Trio“, vystoupil s Jitkou Čechovou a Janem Páleníčkem klarinetista Jan Brabec. Z kompozice sedmadvacetiletého skladatele doslova dýchala bezstarostnost mládí a dobrá pohoda, což bylo po potemnělém Novákově Baladickém triu velmi osvěžující. Klarinet Jana Brabce měl příjemný komorní tón (průrazný, ale ne dominující), který se barevně velice hezky pojil s klavírem Jitky Čechové a s violoncellem Jana Páleníčka. Všichni tři hráli Beethovena průzračně, vzdušně, lehce, se zjevným nadhledem, s báječným rytmickým švihem a s mnoha vtipnými nápady. Autor vybavil party všech tří nástrojů řadou virtuózních pasáží, a interpreti v nich předvedli, že mají opravdu skvělou techniku.

Smetanovo Trio, 10. června 2024. Foto: Prague Philharmonia / Milan Mošna

Zlatým hřebem večera se stala poslední skladba programu, slavné Klavírní trio g moll Bedřicha Smetany. Dílo poznamenanétragickou rodinnou událostí, smrtí čtyřleté Smetanovy dcerky Bedřišky, přednesli umělci s hlubokým pochopením a nesmírně emotivně – od drásavých úvodních tónů sólových houslí až k dvěma závěrečným úsečným akordům. Bylo to jedno z nejpůsobivějších a nejdojemnějších provedení této skladby, jaké jsem kdy slyšel. Jeho výjimečnost vnímalo i publikum, které odměnilo interprety velkým aplausem. A umělci se posluchačům poděkovali ještě dvěma českými přídavky: pátou Dvořákovou Dumkou a Sukovou Elegií. Smetanovo trio tento večer jen znovu potvrdilo to, co dlouho víme – že patří ve svém oboru k naprosté špičce.

Smetanovo Trio, 10. června 2024. Foto: Prague Philharmonia / Milan Mošna
Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější