čtvrtek, 8. srpen 2013

Slunce věku osmnáctého

Napsal(a) 

Ensemble Berlin, foto Concentus Moraviae / Jiří Sláma Ensemble Berlinfoto: Concentus Moraviae / Jiří Sláma

Díky mezinárodnímu hudebnímu festivalu Concentus Moraviae vyšlo nad horizont všedních dní červnové „Italské slunce“. Třináct měst jižní Moravy a Vysočiny prozářila více jak třicítka koncertů barokní hudby. Představena byla díla benátských, neapolských a římských mistrů, stejně jako několika zaalpských, kteří tzv. přijali za vlastní italskou hudební řeč. Vydařená dramaturgie festivalu (Václav Luks) korespondovala také s vybranými zámeckými či chrámovými prostorami italských architektů (zámek v Moravském Krumlově, ve Slavkově u Brna, ve Valticích a kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře). Jedním z hlavních paprsků se stal koncert souboru Venice Baroque Orchestra s čerstvou patronkou festivalu, mezzosopranistkou Magdalenou Koženou, v Moravském Krumlově.

O jeden z jedinečných koncertů se postaral Ensemble Berlin – Praha , v jehož podání zaznělo první české kompletní provedení Sonát ZWV 181 Jana Dismase Zelenky. Tyto pro hobojisty a fagotisty velice obtížné skladby se dochovaly v Saské zemské knihovně v rukopisech (v partech i partituře!). Obsazení a instrumentace bassa continua jsou však Zelenkou pouze naznačeny, tudíž se jejich řešení stává intelektuální výzvou pro každý soubor. Berlin – Praha zvolil variantu použití moderních nástrojů (dva hoboje, fagot, housle, kontrabas) v kombinaci s cembalem (Barbara Maria Willi ) a rozdělil všech šest sonát do dvou po sobě jdoucích koncertů. Ve velkém salónu lysického zámku tedy zazněly tři „sudé“ sonáty (IV g moll , VI c moll a II g moll ) v odpoledním koncertu, ve večerním pak „liché“ I F dur , III B durV F dur . První Sonáta F dur se dle dobového chápání tónin jevila pastorálně a využívala kontrastu „kulatého triolového pohybu a hranatého synkopového rytmu“, což od hráčů vyžaduje schopnost maximální změny výrazu a rytmu v jednom motivu. Ke třetí sonátě byl přizván houslista Jakub Černohorský (koncertní mistr Janáčkovy filharmonie, vedoucí Janáčkova komorního orchestru), který vytvořil v poslední části Allegro – Tempo giusto silné hráčské napětí s kontrabasistou Pavlem Nejtkem , bohužel se po jeho příchodu výraznější dynamické změny rozostřily. Předešlé Allegro se stalo velice náročným i pro skvělého fagotistu Mora Birona (člen Berlínské filharmonie). Jeho snaha o překonání hranic instrumentální virtuozity byla nesmírně obdivuhodná. V poslední Sonátě F dur začínající fanfárovitým unisonem, tedy zelenkovským hudebním kouzlem používaným hojně až o skladatelskou generaci později. Jak se o úvodu páté sonáty vyjádřila Willi: „Zelenka by nebyl Zelenkou, kdyby tady nepoužíval opět své intervalové studie. Všechny nástroje opisují kvintový rámec, pak sextový výraz, který vede k šokujícímu skoku do velké septimy a obratu do dalšího, dominantního akordu. Ten nejprve staví napětí malé septimy, jistotu oktávy a nakonec ústí do kadence, která nás vede zpátky do základní tóniny.“ Ve druhém Allegru se pak plně projevila hráčská genialita hobojistů Dominika WollenweberaViléma Veverky .

Zámek Lysice hostil i přední cembalistku Céline Frisch . Její recitál se sestával především z párových kontrastních sonát Domenica Scarlattiho a jeho současníka Azzolina Bernardina della Ciajy (Sonata prima G dur s moderní Toccatou), který jako jeden z prvních použil ve svých skladbách techniku glissanda. Nejvíce sklidila úspěch interpretace Sonáty K 141 d moll , která se nesla na bouřkou rozervaných vlnách harmonie.

Capella Anna, foto Concentus Moraviae / Jiří Sláma Capella Annafoto: Concentus Moraviae / Jiří Sláma

Boj s nepříliš dobrou akustikou sálu svedla Capella Anna v jízdárně boskovického zámku. Vetší ansámbl (repliky dobových nástrojů) umělecké vedoucí Anny Fusek (flétna, housle) zvolil pro svůj program díla gigantů barokní éry – A. Vivaldiho a J. S. Bacha. V úvodní části zazněl Koncert C dur pro zobcovou flétnu, smyčce a basso continuo RV 444 a líbezné Concerto C dur „La Serenissima“ pro smyčce a basso continuo RV 114 (z italského překladu „nejvznešenější“, věnováno Benátské republice). Dále zazněl Bachův Italský koncert F dur BWV 971 pro zobcovou flétnu, smyčce a basso continuo a známý Koncert d moll pro dvoje housle, smyčce a basso continuo BWV 1043 , ve kterém zvládli sólisté (Jana ChytilováJiří Sychra ) technicky náročnější pasáže s velkou razancí. Večer uzavíral Vivaldiho Koncert C dur „Amarillis“ pro ottavino, smyčce a basso continuo RV 443 s opravdu virtuózními pasážemi pro zobcovou flétnu (Anna Fusek). Koncert byl nahráván ČRo 3 Vltava, který bude vysílat záznam 1. srpna.

Jedním z nejpodařenějších setkání se starou hudbou se stal debutový koncert Sezione aurea v nádherných prostorách zámku Rájec nad Svitavou. Ve Slavnostním sále provedl umělecký vedoucí souboru Luca Giardini „zlatý řez“ pestrým programem mistrů triových sonát. Zazněla díla současníků 17. století Giovanniho Marii Bononciniho (Sonata a tre in Sol minore g moll ), Giovanniho Battisty Bassaniho (Sonata a tre in Re maggiore D dur ), Maurizia Cazzatiho (Sonata a tre „La Ranuzza“ ), Giovanniho Legrenziho (Sonata a tre „La Bonacossa“ ), Antonia Veraciniho (Sonata Prima in Re maggiore D dur ) a starších Biagio Mariniho (Sonata sopra „Fuggi dolente core“ ) a Girolama Frescobaldiho (Canzon Seconda a tre detta „la Boccellina“ ). Samozřejmě neopomenuli koncert završit oslavami 300. výročí Arcangela Corelliho Triosonatou Op. 3 no. XII naplněnou hravostí arpeggií. Vyprodaný sál byl zaplněn nadšenou atmosférou publika, které si vyžádalo až tři přídavky (Bassani: Presto).

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.