Skvělí Američané s Barbarou Bonney

Prokofjevova suita sama dávala symfonikům tolik příležitostí k ukázání všech valérů svých schopností, že po jejím poslechu bylo zjevné, jak skvělá možnost zvukové komparace se posluchačům nabízí. Za zmínku stojí, že koncert se odehrával ve Dvořákově síni Rudolfina – v sídlu ČF, nikoli v Obecním domě, jak bývá zvykem. Skladba dirigenta orchestru Michaela Tilsona Thomase Poems of Emily Dickinson je označena jako písňový cyklus, ale ve své podstatě je v prvé řadě orchestrální skladbou, do níž je zakomponován, a občas převažuje, písňový part. Díky jedné z nejlepších sopranistek, jakou současnost nabízí, Barbaře Bonney , se její part prosadil jako písňový, neboť mu věnovala úžasný interpretační vklad. Sedm částí příliš neuplatňuje formální pravidla písní; jsou spíše mnohonásobnou črtou pro orchestr, v níž nalezneme ozvuky Bernsteinovy melodiky, šansonů, inspirace Gershwinem i jazzem. Fakt, že skladatel komponoval skladbu pro Renée Fleming, napovídá, proč si mohl dovolit tak zatížit sólový part, a s jakým interpretem počítal. To samé přináší Barbara Bonney, která dala každé části charakter mikrosvěta obsahu písní, dokonale zvládala výlučnost svého partu uprostřed většinou dramatického a intenzivního proudu hudby. Svým úžasným hlasem, pianissimy na jedné straně a hlasovou intenzitou odpovídající přední operní pěvkyni na straně druhé, mohla cyklus podat na takové úrovni, s jakou se nám jí dostalo.

Suita č. 3 G dur op. 55 Petra Iljiče Čajkovského, která uzavírala program večera, nepatří k běžným repertoárovým číslům. Nabízí sice orchestru velké gradační plochy, sólové příležitosti jednotlivým hráčům a řadu brilantních míst k předvedení techniky nástrojových skupin (zejména poslední variační věta), avšak je svou rozlehlostí a jistou rozvláčností interpretačním oříškem pro dirigenta i orchestr. Michael Tilson Thomas využil toho, co skladba nabízí k mistrovské ukázce možností, jichž je jeho orchestr schopen, a s bezpečným odhadem vedl ansámbl k vygradování jak každé z vět, tak celku. Širokodechost smyčců, perfektní neomylnost dechů, sametová intenzita žesťů, sršící muzikalita a radost ze hry všech vedly k velkému úspěchu. Bouřlivý ohlas potvrdil, že si jejich kvalit dostatečně všimlo i publikum a nadšeně přijalo toto upřesnění měřítek interpretačních možností.

Sdílet článek: