neděle, 10. srpen 2003

Škampovo kvarteto

Napsal(a) 

Jeden z nejlepších domácích souborů, Škampovo kvarteto , předvedl vynikající výkon. Jako první skladba večera zazněl Smyčcový kvartet Petra Ebena. Dvacet let staré dílo v podání Škampovců jako by ožilo novým životem, neboť evidentní technická rezerva souboru, s níž přistupoval k interpretaci tohoto nesnadného díla, dávala jinou dimenzi tempům, výrazovým shlukům a v neposlední řadě i kontrastní sladké melodii z krátké druhé věty. Vervní první věta, vystřelující z unizona jednoho tónu, byla v jejich podání zatnutím nervu, který je v obou krajních větách červenou nití dramatické melodie a výrazu. V duchu inspirace tohoto komorního díla Komenského knihou Labyrint světa a ráj srdce jsou právě krajní věty tím dramaticky cítěným světem, v němž není pokoje a klidu. Střední věty, Andante a Moderato assai, pak v jakési krátké ukolébavce nalévají zklidnění z ráje srdce (2. věta) a těžce vydobytý klid ukrývají před světem a jeho vzdálenými vzruchy (3. věta). Drammatico 4. věty pak spíná oblouk napětí a nervního tepu a symbolicky končí v tomtéž unizonovém tónu. Sytě oslovující skladba jako by dozrála za dvacet let ke svému posluchači, jenž v Ebenově hudební dikci neslyší jen "modernu", ale spíše své době hudbou adekvátní vyjádření okolního světa. Škampovo kvarteto je skvělým tlumočníkem obsahu díla. Jeho technická připravenost a tónová lahodnost spojila Ebenem stanovený výrazový rozpor čtyř vět v jeden oslovující celek. Klarinetový kvintet B dur op. 182 C. M. von Webera vyzněl jako brilantní perlička večera, a to jak zásluhou loňské laureátky soutěže Pražského jara klarinetistky Kateřiny Váchové , tak kvartetistů. Technicky prvotřídní a zvukově do všech valérů probarvený tón sólistky se spojoval s něžnou souhrou kvarteta v každém detailu a naplnil jiskřivou skladbu mimořádné melodické bohatosti. Přestože je kvintet vystavěn většinou jako mistrovský koncertní part klarinetu s prokomponovaným doprovodem smyčců, vyzněl zvukově oduševněle. Závěrečný Beethovenův Kvartet cis moll op. 131 je rozlehlou sedmivětou kompozicí vyzrálého skladatele a nesmírně těžkým interpretačním úkolem. Škampovo kvarteto má interpretaci díla promyšlenou a zažitou. Stavba, v níž se na půdorysu sedmi vět střídají introvertní pomalé věty s rozervaně dramatickými, byla jimi vyklenuta do celku, v němž je vše plynule propojeno, a přitom vyzněla niterným projevem plně sdělných ploch jednotlivých vět. Škampovo kvarteto každým interpretovaným dílem potvrdilo své skvělé renomé a připravilo posluchačům opravdu mimořádný večer.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.