sobota, 6. prosinec 2008

Sbor zpíval Bacha

Napsal(a) 

Nový koncertní cyklus Pražského filharmonického sboru , který má obsáhnout vystoupení pro různé církve a náboženské společnosti, vystoupení inspirovaná jejich hudebními tradicemi, začal velmi ambiciózně a zároveň seriózně bachovským programem v pražském evangelickém kostele U Salvátora. Moteta lipského mistra nejsou interpretačně (a ostatně ani posluchačsky) ničím jednoduchým. Jde o díla časově rozměrná, skladby komplikované struktury, z hudebního hlediska silně abstraktní a z hlediska obsahového hluboce soustředěné, niterné a opravdové. Pro těleso, jehož repertoár se přece jen nejčastěji pohybuje v oblasti oratorní tvorby, je takový hodinový acapellový program (doplněný varhanními skladbami) umělecky podnětnou, z hlediska "hygieny" dokonce nezbytnou záležitostí, i při světových kvalitách tohoto sboru ovšem záležitostí nijak samozřejmou a snadnou. Pěvci nicméně obstáli na výbornou - intonačně, zvukově, výrazově, stylově. Bach jim zněl v přesném vyvážení nekonečného pravidelného pohybu, dokonalého složitého kontrapunktu i samozřejmého vyjádření upřímné opravdovosti. Pokud Pražský filharmonický sbor nevzbuzuje sebemenší pochybnosti o své špičkové úrovni v kantátách, oratoriích, vokálních symfoniích a vokálně-instrumentálních duchovních dílech, zde přesvědčil bez zaváhání o schopnosti udržet pozornost a potěšit posluchače i v repertoáru pro ně (i pro něj) méně obvyklém. Koncert oslovil zřejmě úzký segment publika, ale lavice byly příjemně zaplněny a ohlas uznalý. Je skoro zbytečné zdůrazňovat zásluhy mladého sbormistra Lukáše Vasilka , cítícího bezpečně všechny zákruty hudby a schopného efektivně pracovat se sborem a stejně zdařile výsledek prezentovat. Ale jeho přínos je přesto potřeba zde zmínit, protože je čím dál evidentnější, že je to člověk vzácně posazený na pravé místo, člověk, s nímž čeká sbor jen to nejlepší.

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.