středa, 28. červenec 2010

Salonní zábava, jak má být

Napsal(a) 

Cembalistka Monika Knoblochová , která je doma jak v hudbě barokní, jež je atributem jejího nástroje, tak ve tvorbě soudobé, obohatila pražskou scénu novým – nebo spíše staronovým – typem hudebního povyražení. V pražském kostele sv. Vavřince pořádá druhým rokem „Hudební salon Café crème“. Idea je taková, že cembalistka – a tentokrát klavíristka – v roli hostitelky zve své hudební přátele a společně servírují menu složené z lahůdek více či méně obvyklých. Navzdory tomu, že se mi pražská nabídka hudebních produkcí zdá výrazně převyšovat poptávku, jsem si březnový večer s názvem Erik Satie nenechala ujít. A stál za to. Satieho hudba se u nás neprovozuje a jeho písně zhudebňující mnohdy absurdní texty byly skutečným objevem, stejně jako chansony Francise Poulenka. Pěvkyně Irena Troupová je obdařila patřičnou dávkou zdravého komediantství. Díky nenucenosti obou dam panovala v sále uvolněná atmosféra, k níž valnou měrou přispěl bavičský talent pianisty Vojtěcha Spurného . Přečetl povídky ze sbírky Krásná neznámá průkopníka patafyziky Alphonse Allaise a spolu s Monikou Knoblochovou vystřihl dva čtyřruční kusy. Záměr se podařil – večery skutečně připomínají salonní zábavu v tom nejlepším slova smyslu. Po kratším váhání prozrazuji, že posluchačstvo na konci čekaly ještě vynikající ukázky kulinářských dovedností interpretky – a jen doufám, že na mě příště v sále zbyde místo.

Dita Hradecká

Vystudovala konzervatoř v Plzni (obor klavír) a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působí jako překladatelka, hudební publicistka (Harmonie, Hudební rozhledy, Hospodářské noviny) a donedávna vyučovala hudební historii na pražské pobočce New York University. Je redaktorka, organizátorka, překladatelka a v poslední době i vydavatelka elektronických knih. Pochází ze Strakonic. Ačkoli ji lákala řada oborů spíše exaktních, rozhodla se vystudovat konzervatoř, aby se ujistila, že profesionální umělkyní nikdy nebude. Nejrůznější kurzy klavírní, komorní a cembalové hry či barokního tance spolu s vlastní pódiovou zkušeností jí ale daly citlivost a čich na uměleckou kvalitu výkonu a zároveň empatii k profesionálním umělcům a tvůrcům. Překládá odborné texty a libreta z angličtiny, němčiny a francouzštiny. Ze studia hudební vědy na FF UK si odnesla hlavně poznání důležitosti kritického a nezaujatého myšlení a coby eklektik také úctu ke všem, kdo jsou schopni věnovat celý život jednomu skladateli nebo jedné oblasti. V letech 2016-18 vedla redakci vážné hudby na Vltavě, v roce 2019 se stala vedoucí knihovny Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.