středa, 15. červen 2022

S Pavlem Fischerem a rezidenčním souborem festivalu Concentus Moraviae na slavkovském zámku

Napsal(a) 

, foto Salik Sláma foto: Salik Sláma

Desátý den 27. ročníku Concentu Moraviae představil ve čtvrtek 9. června v Rubensově sále slavkovského zámku vůbec poprvé letošní rezidenční soubor festivalu. Jeho uměleckým vedoucím je houslista a skladatel Pavel Fischer, kterého doplnili houslistka Markéta Janoušková, violisté Martin Stupka, Diede Verpoest a violoncellista Erich Oskar Hütter. Téma ročníku – Cestou od kořenů k budoucnosti – dalo vzniknout komornímu programu se Třemi madrigaly pro housle a violu Bohuslava Martinů a se Smyčcovým kvintetem č. 3 op. 97, Antonína Dvořáka. Zatímco Dvořákův kvintet čerpá inspiraci z lidové tvorby, která je svým způsobem „kořenem“ i mnoha současných hudebních tradic, trojice madrigalů je odkazem k oblíbené renesanční formě.

Právě Třemi madrigaly pro housle a violu čtvrteční večer začal – houslí se chopil vedoucí souboru Pavel Fischer a violový part interpretoval Martin Stupka. První z madrigalů Poco allegro začíná společnými ostrými staccaty, které se však takřka vzápětí rozdělují na rychlý imitační dialog. Pro madrigaly je charakteristický právě kontrast homofonních a polyfonních – často právě imitačních – ploch. Ačkoliv se většinou jedná o převážně vokální skladby, podařilo se Bohuslavu Martinů udržet tento madrigalový kompoziční styl i v obsazení houslí a violy. Interpretace v nastudování Fischera a Stupky byla živelná, organická a výtečně výrazově a dynamicky sehraná. Zvláštní ocenění si zaslouží způsob, jakým Pavel Fischer pracoval s melodií, ta měla vybroušený průběh, který svým frázováním skutečně mnohdy připomínal lidský hlas. Následující Poco andante pak umožnilo hudebníkům představit své cítění pro posmutnělou melancholii i expresivní gradaci. Závěrečný madrigal Allegro byl pak jasným vyvrcholením interpretace, která přetékala divokostí, bohatstvím výrazu a jemným odstupňováním dynamických změn – přesto si hudební projev interpretů zachovával po celou dobu svoji přirozenou lehkost.

, foto Salik Sláma foto: Salik Sláma

Stěžejním dílem čtvrtečního večera se stal Smyčcový kvintet č. 3 op. 97 Antonína Dvořáka. K Pavlu Fischerovi a Martinu Stupkovi se za tímto účelem přidali houslistka Markéta Janoušková, violista Diede Verpoest a violoncellista Erich Oskar Hütter. Skladba pochází z Dvořákova amerického období a nese typické kompoziční prvky této etapy, která se projevovala obzvláště v nakládání s rytmem a harmonií, především v sobě však snoubí inspirace z české a americké hudby. Zpočátku ryze melancholická, ale místy také nezvykle proměnlivá nálada první věty v sobě skrývá mnoho z nadcházejících poloh kvintetu. Hudebníci vedeni Pavlem Fischerem podali bezchybný výkon v zachycení právě těchto pomíjivých a protichůdných nálad a pocitů – největší interpretační sílu pak projevili především v práci s výrazem a barvou tónu, avšak ani dynamická stránka hudby nebyla opomenuta a Smyčcový kvintet č. 3 se pohyboval v dynamicky dostatečně širokém prostoru. Jednotlivá crescenda (stejně jako rubata!) byla výtečně vypointovaná a přirozeně kopírovala frázování melodií. Nebývalé hudební hravosti, ale také přirozené a nenásilné expresivity dosáhli hudebníci ve druhé větě Allegro vivo. Larghetto naopak oplývalo sladkostí výrazu a skvělou prací s tempem. Závěrečné Finale. Allegro giusto se vrátilo k rozverné hravosti, která by jistě našla své paralely v komorním díle Josepha Haydna. Zatímco však Haydnův humor a vtip vyrůstaly z klasicistní elegance a lehkosti, závěrečná věta Dvořákova kvintetu čerpala spíše z českých hudebních motivů a inspirací. Hudebníkům se podařilo nalézt v ní nejen onu veselou dovádivost, ale také určitou hořkosladkost a vážnost.

První koncert letošního rezidenčního souboru festivalu Concentus Moraviae pod vedením Pavla Fischera přinesl do Rubensova sálu ve slavkovském zámku výtečný komorní program, a to vše s bezchybnou rytmickou, intonační, výrazovou i tempovou sehraností interpretů. Současně ukázal, jak daleká Cesta od kořenů k budoucnosti může být a jak spletité jsou cesty hudební tradice. 

Lukáš Pavlica

Absolvoval magisterský obor Hudební věda na Masarykově univerzitě, v současné době studuje pod vedením doc. PhDr. Jany Perutkové, Ph.D., doktorský studijní program. Aktivně se věnuje publicistické a kritické činnosti, kromě externího dopisovatele pro časopis Harmonie zastává místo redaktora portálu Brno – město hudby. Spolupráci navázal rovněž s hudební revue Opus musicum nebo magazínem vysokých škol Universitas. Kromě publicistické činnosti a výzkumu se okrajově věnuje také hudebnímu aranžérství a spolu s dalšími skladateli a hudebníky instrumentoval a natočil CD Hudebníček cílící na rozvíjení melodického a rytmického cítění u dětí do čtyř let.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.