středa, 9. listopad 2016

Ryzí a silná hudba na Hudebním fóru Hradec Králové

Napsal(a) 

Pavel Šnajdr a BCO, foto HFHK Pavel Šnajdr a BCOfoto: HFHK

„Měli bychom hrát pouze hudbu, která je ryzí a silná.“ Tento výrok skladatelky Galiny Ustvolské charakterizuje třetí koncert XII. ročníku festivalu soudobé hudby Hudební fórum Hradec Králové, který se v prostorách hradecké Filharmonie odehrává v termínu 1.-10. 11. 2016.

Program koncertu 7. 11. byl tvořen repertoárem dvou skladatelek ruské národnosti - Sofie Gubajduliny a zmíněné Galiny Ustvolské. Mimochodem se, než budete číst dále, zamyslete, kolik znáte světově uznávaných hudebních skladatelek a zda jste už někdy navštívili koncert složený ze skladeb vytvořených pouze ženskou rukou. I tím byl pondělní koncert mimořádný.

První část koncertu představila Koncert pro fagot a hluboké smyčce Sofie Gubajduliny z roku 1975. Je to skladba závažnějšího charakteru. Fagot (v podání Tomáše Františe) přirovnává autorka k lyrickému hrdinovi, který je ničen agresivním a nízkým davem hlubokých smyčců (členové souboru Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra). Fagot promlouvá svým pravdivým hlasem, ale je ubit masou violoncell a kontrabasů. Celé toto „divadelní představení“ je rozděleno do pěti částí, z nichž ty liché jsou tvořeny částmi sonátové formy (expozicí, provedením a reprízou) a sudé části prezentují mezihry. V pokročilém 20. století již velice často „klasické hudební formy“ mizí, takže zkomponování koncertu v sonátové formě budí jednoznačně pozornost a možná i překvapení. Jistě svědčí ale i o jisté nesmrtelnosti sonátovky. Skladba byla doplněna videoprojekcí s abstraktními a těžko uchopitelnými motivy, v kterých byl nicméně poznat beznadějný zápas jedince s okolním světem. Skladba pravděpodobně představuje přímo skladatelku a její vztah se Svazem sovětských skladatelů, kterým byla ve svém životě bojkotována a pronásledována. V Koncertu byl slyšet strach a agrese, ale i určité momenty např. smíření či osamělosti. Violoncella tvořila rytmickou stránku napětí a fagot se zmítal ve své agónii. Děj probíhal v prokomponované hudbě, v které na sebe jednotlivé věty bezprostředně navazovaly. 

Tomáš Františ, foto HFHK Tomáš Františfoto: HFHK

V druhé polovině koncertu se objevily čtyři skladby Galiny Ustvolské, na jejíž počest se koncert při příležitosti 10. výročí její smrti uskutečnil. Společně byly provedeny Symfonie č. 3 Ježíši, Mesiáši, spas nás! a Symfonie č. 4 Modlitba, dvě skladby, které Ustvolská zkomponovala na stejný text ruského překladu středověké literatury benediktinského mnicha Heřmana z Reichenau. Slova „Bože silný, Pane pravdivý, Otče budoucího věku, Tvůrče světa, Ježíši, Mesiáši, spas nás!“ byla interpretována metodou sprechgesangu Otakarem Blahou a ve čtvrté symfonii kontraaltem Lucie Hilscherové.

Hudba obou symfonií vyjadřovala hlubokou víru a naději. Obzvlášť nápadně se to projevovalo ve Třetí symfonii technikou zmíněného sprechgesangu. Musím přiznat svou slabost, kterou pro tuto techniku mluvené melodie mám. Umožňuje totiž velice přímé a výrazné vyjádření afektů, mnohdy až operního typu. Proto zde posluchači strnule pozorovali strhující přednes textu, jenž nebyl ani slovem, ani pevnou melodií.

V minimalistické formě byla napsána hudba následující Modlitby. Minimalismus se zde projevoval nejen v hudebních motivech, ale i v komorním obsazení (skladbu napsala pro trubku, tam-tam, klavír a kontraalt) a také svou nepříliš dlouhou délkou.

Brno Contemporary Orchestra, foto HFHK Brno Contemporary Orchestrafoto: HFHK

Následující Klavírní sonáta č. 6, kterou působivě přednesl vynikající Daniel Wiesner, tvořila nejdramatičtější momenty večera. Ustvolská určila taková pravidla hry, která zajistila neustálé znění shluků několika hraných půltónů vedle sebe v pravé i levé ruce. Tyto složité a pro poslech dost náročné hudební postupy představovaly bolest jedince ze zápasu s násilím státní moci. V tom je vidět i určitá paralela k fagotovému koncertu Gubajduliny… A samozřejmě i k reáliím sovětského Ruska, které se projevily v životě obou skladatelek.

Koncert byl uzavřen Symfonií č. 5 Amen na text modlitby Otče náš, kde Galina Ustvolská ukázala opět jistou intimitu svých skladeb. Zazněla zde dramatická recitace modlitby i jistý minimalistický odstup hudebních nástrojů.

Hudební fórum zde opět ukázalo svou moderní tvář a ujistilo posluchače o výrazných kvalitách i ryzí a silné hudbě obou významných ruských skladatelek. 

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.