středa, 26. květen 2004

Rozhlasoví skladatelé

Napsal(a) 

Rozhlasoví skladatelé Rozhlasoví skladatelé
Symfonický orchestr Českého rozhlasu připomněl v Rudolfinu (24. 2.) pod taktovkou Tomáše Koutníka pět domácích autorů 20. století patřících k těm, jejichž osudy jsou nějak spjaty s rozhlasem. Přesně v souladu s tím, jak byl zajímavý, poměrně náročný program postaven, se jako nejzajímavější a nejsilnější ukázaly být kompozice Otmara Máchy a Jiřího Jarocha, zařazené před přestávku a na závěr večera. Oproti nim Jarní předehra Otakara Jeremiáše vyzněla jako mladicky trochu jednostrunně vznícená a Concertino pro housle K. B. Jiráka jako nepříliš autorsky osobité. Trojkoncert pro flétnu, klarinet, lesní roh a orchestr od Alexeje Frieda byl svým bigbandovým ustrojením z jiného žánru; v tomto sousedství svou nastavovanou formou (a ústředním motivem jako z oka vypadlým Bachově varhanní Toccatě d moll ) poněkud nudil, jakkoli se Jiří Válek , Jiří Hlaváč a Tomáš Secký v sólech velice činili. Orchestr hrál ten večer velmi angažovaně a bez problémů přešel i od klasicky symfonického vyjadřování k jazzovému. Houslista Bohuslav Matoušek v Jirákově nelehké, ale ne zásadní a ne zcela osobité skladbě nacházel vedle virtuozity nekofliktní krásu (i když ne lacinou) a hezká zamyšlení. Strhla však až Máchova sugestivní, již starší symfonická báseň Noc a naděje . Je plná dramatického vzrušení a stupňované osudovosti, kterou vystřídá jen těžce se prosazující rozjasnění. Je to ovšem v rámci hudebního realismu své doby kompozice vzácně závažná a mistrovsky napsaná. Jarochova symfonická báseň Stařec a moře je ze stejné doby a z podobného stylového rodu: je naléhavá, dramaticky vypjatá, přitom nijak abstraktní. Máchova hudba však zapůsobila bez problémů ještě o něco důrazněji než Jarochova.

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.