sobota, 10. listopad 2007

Rattle je v Janáčkovi jako doma

Napsal(a) 

Poslední z únorových abonentních koncertů Berlínské filharmonie 23. 2. měl převážně český program - její šéfdirigent Sir Simon Rattle uvedl v první polovině Dvořákovu Sedmou , po přestávce světovou premiéru skladby Tevót Thomase Adése a na závěr ještě Sinfoniettu Leoše Janáčka. Jak dokazuje Rattlova poslední dvořákovská nahrávka s Berlínskými filharmoniky, všechny symfonické básně podle Erbena, nechybí tomuto orchestru a dirigentovi ani vřelost, ani smysl pro zpěvnost. Jeho provedení Sedmé ovšem tentokrát více zaujalo jednotlivými pasážemi než celkovým vnitřním tahem. Je ale vždycky krásné slyšet v Dvořákovi každý nástroj a každou perfektně sehranou skupinu v této transparentnosti a souhře, kde ale každá sólová pasáž má své místo. Jakmile se ozve flétna - hrál fenomenální a dnes možná nejslavnější hráč Berlínských filharmoniků Emanuel Pahud - pokaždé o jeho flétně víme a pokaždé je to ozdoba skladby. Thomas Adés je jedním ze skladatelů, za které se současný šéf berlínské filharmonie zasazuje dlouhá léta, dá-li se to u šestatřicetiletého autora tak říci. Tevót je hebrejské slovo rytmus - stejnojmenná kompozice ovšem má dvojnásobné obsazení než Dvořák, osm lesních rohů apod., a vznikla na objednávku Nadace Berlínské filharmonie a Nadace Carnegie Hall. Barvitá a členitá kompozice posluchače docela zajímavě vede od naprostého chaosu přes pocit úzkosti až k jakémusi zjasněnému a hymnickému závěru. Místy působí mírně synkreticky a ač má odkazovat k archetypálním hudebním strukturám, zaujme hlavně nekonečnou škálou použitých hudebních prostředků. Janáček není pro Rattla novým autorem, připomeňme, že Sinfoniettu s Philharmonia Orchestra nahrál u roku 1985 a v Berlíně ji s nadhledem dirigoval zpaměti. A díla "klasické moderny" možná Rattlovi sedí vůbec nejvíc, jeho pojetí není ani příliš uhlazené, ani příliš hranaté a v jasných konturách. Ve třetí větě nezapomněl na lyrický podtón a závěrečná věta vyzněla s majestátným klidem a v plném lesku všech nástrojů. Všechny tři abonentní koncerty 21. - 23. 2. byly vyprodané, což ale u Berlínské filharmonie není nic neobvyklého. (Mimochodem, třikrát vyprodáno bylo dlouho dopředu i na předchozí únorové abonentní koncerty, kde Rattle uváděl pouze Haydnovy symfonie!) A že je tento český program Rattlovi blízký, potvrzuje i to, že v navazujícím zájezdu hrál Dvořáka a Janáčka s filharmoniky na Kanárských ostrovech, v Londýně, Paříži a Bruselu.

Jindřich Bálek

Od roku 2004 pracuje v Českém rozhlase, z toho deset let v Redakci kulturní publicistiky a od roku 2014 v Redakci vážné hudby. Zabývá se hudební dramaturgií, kritikou i publicistikou. Pochází z Teplic, kde vystudoval gymnázium; je absolventem Institutu základů vzdělanosti UK, a oboru filosofie na FF UK v Praze.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.