pondělí, 24. červen 2002

Rakouský stavitel

Napsal(a) 

Rakouský stavitel Rakouský stavitel
Na konci března (27. 3.) zavítal při svém evropském turné do Prahy již podesáté Gustav Mahler Jugendorchester , nejproslulejší mládežnický orchestr světa, u jehož zrodu stál v roce 1986 mimo jiné i Claudio Abbado. Ve Smetanově síni Obecního domu předvedl pod vedením šéfa svého jarního turné, rakouského dirigenta Franze Welsera-Mösta , obrovitou 8. symfonii c moll Antona Brucknera. Mezinárodních mládežnických orchestrů jsme slyšeli v Praze už několik, ale tento má z nich nejpevnější základy, nejlepší vedení a nejlepší výsledky. I když se seznam hudebníků každý rok proměňuje, enormní nasazení ve vyčerpávajícím zkouškovém procesu a většinou charismatické umělecké vedení přivede nakonec orchestr k výsledkům, které jsou souměřitelné s výkony renomovaných profesionálních těles. Samozřejmě že jednotlivé nástrojové skupiny ještě nezní jako u Berlínské nebo Vídeňské filharmonie, v Royal Concertgebouw nebo v Londýnském symfonickém orchestru, ale zlepšení, kterého během několika měsíců hudebníci dosáhnou, a komplexní zvuk jsou jedinečné. Navíc nadšení, které z nich vyzařuje, připomíná, že podstatou hudby je radost, duchovní a fyzické potěšení. Ve Smetanově síni ho bylo víc než u všech českých symfonických těles. Mladí lidé z 28 států Evropy (včetně několika Čechů) a dvou hostujících států (Kuba, Venezuela) předvedli excelentního Brucknera. Welser-Möst, u nás koncertními pořadateli bohužel opomíjený, ho nabídnul na rozdíl třeba od kreací Celibidacheho nebo Karajana zcivilněně, nemysteriózně, avšak s nutnou dávkou patosu. Ve zvuku sice trochu syrově, ale s velkou dynamickou a barevnou šíří. Především jsem ocenil jeho schopnost stavitelství obrovitých ploch, což u Brucknerovy hudby není vůbec jednoduché. Jistě by se dalo polemizovat s nevyzrálostí jednotlivců, s rozházenými pizzicaty v Adagiu, ale to vše je nepodstatné. Franz Welser-Möst v Praze opět potvrdil, že když pracuje s hráči delší čas vynikající dirigent, stane se i orchestr vynikajícím.

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.