Rachmaninův festival v německém Baden-Badenu

Sergej Vasiljevič Rachmaninov byl několikrát v Německu. V roce 1935 navštívil i Baden-Baden. 3.–5. listopadu 2023 se vrátila Rachmaninova hudba oslavit v Baden-Badenu 150. výročí jeho narození. Festpielhaus oslavil výročí Rachmaninova jako nikdo jiný. The Philadelphia Orchestra hostoval v lázeňském městě Baden-Baden poprvé. Pod vedením šéfdirigenta Yannicka Nézeta-Séguina se konaly od pátku do neděle tři koncerty výhradně s hudbou Sergeje Rachmaninova. První dva večery se za klavír usadil Daniil Trifonov. Hned první večer to nebyl jen koncert, ale událost.

Zasmušilý i démonický

Daniil Trifonov předvedl s Filadelfským orchestrem ve Festpielhausu světovou interpretaci Rachmaninova 4. klavírního koncertu g moll op. 40.

V pátek v osm večer vtrhnou do sálu dirigent a sólista. Tomu druhému vlají dlouhé vlasy. Usedá za klavír a sálem se prožene půlhodinový hurikán. Kritiky se druhý den předhánějí v superlativech: démonický, božský, ďábelský. Vlasatý a vousatý Trifonov snad připomíná i mladého Rasputina.

Rodák z Nižného Novgorodu ovládá klávesy s lehkostí, jako by rozplétal složitosti samotného života. Filadelfský orchestr zase provází posluchače labyrintem konfliktních emocí a modernismem Sergeje Rachmaninova se suverenitou, vášní a nasazením, které je možné zažít jen s orchestrem vrcholné úrovně. Pianista musí zvládnout neuvěřitelně obtížnou sólovou část. Jeho ruce létají po klávesách. Je fascinující to nejen slyšet, ale i vidět. Dirigent dokonale vyvažuje zvuk orchestru. V klidnějších částech zaznívají vynikající dřevěné nástroje orchestru. V pomalé části vynikají smyčce, jemné a zároveň odhodlané. Střední část zase duní lesními rohy a tympány jako hrom. Rachmaninova hudba jako by se oděla do tmavé. S další větou přichází znovu útok. Pianista i orchestr jsou tak dokonalí, že docházejí slova. A to má za sebou orchestr dlouhé turné. Únava není znát. Tak hrají jen ti, co mají vše perfektně secvičené. A také orchestr, který má Rachmaninova navíc silně v genech. Historie orchestru je úzce spjata se skladatelem. Pro něj napsal mnoho svých skladeb v Americe. Pravnučka Rachmaninova je přítomna v Baden-Badenu na úžasné hudební rodinné oslavě, která nemá obdoby. Klavírní verzi Vocalise dává Daniil Trifonov jako přídavek. Jak se z úžasu vzpamatovat pouze v patnáctiminutové přestávce?

, foto Todd Rosenberg

Po pauze následuje Symfonie č. 2. e moll op. 27. Zaznívá nádherná úvodní pasáž. Yannick Nézet-Séguin diriguje elegantně. Typickým gestem otevřené levé ruky vyžaduje více vibrata a orchestr citlivě reaguje. Je to souznění. V Scherzu je každý tón přesně vytesaný. Není to pohodlná hudba. Žádné sladké uhlazené melodie. Tajemný akord ze začátku symfonie opět vykoukne a třpytí se i ve střední části.

Před každým koncertem upozorňoval vynikající znalec hudby Dariusz Szymanski v úvodní přednášce na fascinaci Sergeje Rachmaninova gregoriánským chorálem. „Hledejte ho mezi tóny,“ nabádal. Poslední věta symfonie předvádí virtuozitu orchestru. Dirigent tančí, vznáší se, vnáší do orchestru neuvěřitelnou energii. Záhada dirigování? Stěží popsatelné. Obdiv zaslouží fantastické žesťové nástroje, jemně hrající dřevěné dechové nástroje a vysoká virtuozita a vášeň ve smyčcích. A vděčný pan dirigent to ví. Před 1. houslistkou na závěr vyseknul poklonu pokleknutím. The Philadephia Orchestra je špičkový soubor.

Černá káva, ale bez cukru,“ zaslechnu po koncertě ve foyer. Obecně dnes spíš tmavě laděnému Rachmaninovi přílišná sladkost, ze které bývá obviňován, nesluší. Tento večer bylo vše tak vyvážené a neuvěřitelně dobré, že slova se hledala těžko.

Hledání osobitého výrazu

Druhý večer pokračuje v Baden-Badenu se stejnou vervou a vášní. Zazní snad nejznámější skladatelova melodie – krátká Vocalise ve verzi pro orchestr, kterou skladatel sám nahrál pro Filadelfský orchestr v roce 1929. Pozoruhodné je, jak orchestr s osmi kontrabasy dokázal jemně pohladit a poslat jemnou hudbu do sálu. Strunné nástroje hrály jako jeden. Sólistou a hvězdou večera byl opět Daniil Trifonov. Úchvatně zahrál Rapsodii na Paganiniho téma op. 43 v úprkovém tempu. Trifonovova technika si pohrává s každou notou. Trifonov nemůže nespěchat doprovázen tak virtuózním orchestem.

, foto Todd Rosenberg

Zajímavé na tomto díle je, že je napsáno jako rapsodie, a ne jen jako variace ve stejné tónině. Rachmaninov asi věděl, že na to jednoduché Paganiniho téma nestačí. Rachmaninova hudba v takových dílech dojímá. Slyšíme asi nejúžasnějšího Rachmaninova, jakého si člověk může představit. Publikum je pohlceno. Dirigent a orchestr nachází rovnováhu mezi naléhavým neklidem na jedné straně a šarmem s vnitřním klidem na straně druhé. Je to tajemná směs výrazu. Daniil Trifonov zahrál dva přídavky: Gavotu E Dur a pak ho ještě dirigent vroucně přemluvil, aby zahrál druhý jazzový přídavek. Po dobu přídavků seděl Yannick Nézet-Séguin skrytý na dirigentském stupínku.

Na programu po přestávce je Symfonie č. 1 d-moll op. 13. Fiasko prvního provedení této Rachmaninovy symfonie bylo z velké části způsobené ruským dirigentem a uvrhlo skladatele do velké deprese. Je to nejtěžší ze všech tří symfonií a posluchačsky nepříliš přívětivá. Je výzvou pro dirigenta i publikum. Mladý skladatel hledá vlastní výraz a experimentuje. A opět se ozývá melodie, která Rachmaninova fascinovala a neopouštěla – gregoriánský chorál. Výkon orchestru byl geniální: rozmáchlé basy na konci první věty, okouzlující pomalá věta, hrozivý a tísnivý výraz zároveň. Směřuje se k finále, až nachází Rachmaninov svůj výraz v pochodu. Sergej Rachmaninov měl neuvěřitelné množství nápadů. (Přívětivá k poslučům byla ve Festpielhausu 18. hodina začátku druhého koncertního večera.)

Zní americky, ale je to Rus

Třetí večer zaznívá už pozdní Sergej Rachmaninov, který komponoval pro americký orchestr. Symfonické tance op. 54 umístí na podium do orchestru neobvyklý nástroj – saxofon a také klavír. Právě v saxofonu znějí ruské melodie. V Symfonii č. 3 se opět objeví gregoriánský chorál. „Poprvé ve třetí větě,” upozorňuje před koncertem Szymanski. „Symfonie je surrealistickým dílem,” dodává. Zní surrealisticky a sen vede až k blaženým představám. Ve snu je to možné. Fantastické žestě a jemně hrající dřevěné nástroje s vysokou úrovní virtuosity doplněné vášní a teplým zvukem smyčců, takový je špičkový orchestr z Philadephie. Úplně na závěr zaznívá dirigentem slíbený přídavek Preludium cis moll op. 3 v orchestrální úpravě.

, foto Todd Rosenberg

Je to vypětí pro orchestr hrát po tři dny Rachmaninovu hudbu,” děkuje dirigent orchestru. Zrovna tak oceňuje vzdělané publikum, které sál Festpielhausu po tři večery zaplnilo. Tři dny s Rachmaninovem a Filadelfským orchestrem a Daniilem Trifonovem byla důstojná narozeninová oslava. To, co se vidělo a slyšelo v listopadu 2023 v Baden-Badenu byla velkolepá událost. Říkáme si, že když někdo umí tak krásně skládat noty a někdo další umí tak krásně hrát, lidstvo nemůže být ztraceno.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější