čtvrtek, 1. květen 2014

Prostý prostor versus Hrubá hmota

Napsal(a) 

Praesenz, foto MusicOlomouc Praesenzfoto: MusicOlomouc
Pátý večer festivalu Music Olomouc patřil komornímu tělesu Praesenz. Toto seskupení tvoří tři instrumentalisté violoncellista Jan Filip Ťupa, klarinetista Richard Haynes a pianista Reto Staub. Soubor se zaměřuje na interpretaci skladeb avantgardy 20. století zejména však na skladby mladých autorů, kteří „přináší originální pohled na naši dobu“. Tento koncept byl i obsahem jejich olomouckého vystoupení. Koncert se konal 29. dubna v barokní kapli Božího těla. Pro avantgardní repertoár byl tento prostor ideální – jak akusticky, tak vizuálně. Kontrast byl totiž jedním z výrazných prvků celého večera.

Koncert nesl název Prostý prostor versus Hrubá hmota a jeho repertoár byl rozdělen na dvě části. V té první zazněla skladba Miroslava Srnky – ten byl koncertu osobně přítomen – Prostý prostor  pro violoncello a klavír. Ostatní kompozice zazněly v plném obsazení souboru Praesenz. Ta další, Im Angesicht des Zweiflers, patřila německému autorovi Sidneymu Corbettovi a poté zazněl aer  od Beata Furrera. Na závěr první části byla provedena skladba Rhymer‘s Ayre II  Jana Masanetze. Celá první část se nesla ve velmi tlumeném tónu všech tří nástrojů, které nepřekročily hranici piana. Jednotlivé expresionistické skladby pracovaly s pestrou škálou zvuků a hravě využívaly rozmanité barvy jednotlivých instrumentů.

Reto Staub, foto MusicOlomouc Reto Staubfoto: MusicOlomouc
Druhá část večera byla nápadně experimentálnější a také výrazně hlasitější. Před jejím začátkem měl Richard Haynes zajímavý výklad o repertoáru souboru a o basklarinetu, na který v průběhu druhé části večera hrál. První kus Mirros Stratum  patřil mladému, nicméně velmi úspěšnému Američanovi, Timothy McCormackovi. Poslední kompozice ,allmählich aber die Gedanken einschläfernd‘  z pera Hannse Seidla patřila k vrcholným číslům programu. Kromě basklarinetu zněly zvuky fénu, televize nebo mixéru – projevy netradičních „instrumentů“ vytvářely působivé témbrové pásmo. Skladba, jejíž volný překlad je „pomalu, ale přece myšlenky uspávajíc“, chtěla upozornit na kontrast hluků dnešní doby a hudby. Autor také poukazoval na složité postavení samotného hudebníka v takovém světě.

Koncert s exkluzivním repertoárem se setkal s velkým ohlasem u publika a lze jej považovat za jeden z nejlepších celého festivalu.   

Miriam Hasíková

Vystudovala anglickou filologii a muzikologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde také dokončila doktorské studium hudební vědy. Během studií strávila jeden akademický rok na Université Jean Monnet ve francouzském Saint-Etienne. V zahraničí se aktivně účastnila mezinárodních vědeckých konferencí na téma hudební divadlo, o němž také napsala dvě knihy - Meziválečné divadlo v Olomouci (2016) a Kalendárium a vybrané kapitoly z dějin olomouckého baletu 1920-2016 (2016). Ráda hraje na klavír, čte moderní americkou literaturu a sleduje aktuální hudebně divadelní scénu.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.