Přepychy přivítaly na benefičním koncertě Jiřího Stivína a Václava Uhlíře

Východočeské Přepychy, ležící v sousedství Opočna, patří se šesti sty obyvateli sice k malým obcím, ale nesmírně kulturním. A již třetím rokem obec společnými silami zachraňuje varhany v kostele sv. Prokopa. Významnou měrou napomáhají benefiční koncerty právě v prostředí tohoto kostela a s občasným využitím samotných varhan. Mají vpravdě autentický zvuk. 13. května se uskutečnil letos již druhý koncert z plánovaných pěti, když zde vystoupili Jiří Stivín a Václav Uhlíř.

Přepyšské varhany se 666 píšťalami postavila v roce 1872 dílna Amanda Hanische z Rychnova nad Kněžnou. Kompletní obnovu varhan iniciovala starostka obce Zdeňka Seidlová. Zrestaurováním je pověřen zkušený krnovský varhanář Ivan Bok, který soudí, že se jedná o nástroj, jehož konzervativní koncepce, systém mechaniky a měchové soustavy jsou dnes, kdy se volá po tzv. poučené interpretaci, chápany jako klad. V letošním roce probíhá závěrečná etapa renovace a je nutné shromáždit ještě bezmála 600 tisíc Kč, aby počátkem listopadu mohly varhany zaznít v plné kráse. A koncert Stivína s Uhlířem přinesl téměř 25 tisíc.

Varhaník Václav Uhlíř doprovázel flétnistu Stivína na virginal, což je menší forma cembala, rozšířená především v Anglii. Ovšem jeho zájmu neušly pochopitelně varhany, které jako diecézní organolog při biskupství v Hradci Králové zná dobře. A při interpretaci Händelova Koncertu B dur pro varhany (op.4) a vlastní Improvizace na duchovní píseň to bylo patrné, navzdory mechanické hlučnosti nástroje; zvuk je měkký, teplý, barevný, dokáže být mohutně hymnický i křehký, rozechvělý, klenutě melodický.

Václav Uhlíř a Jiří Stivín, foto Jozef Papík

Jiří Stivín (bez pověstné čapky) střídal tradičně různé druhy fléten. S Uhlířem hrál veskrze barokní repertoár. Koncert otevřela Fontanova Sonata C dur pro zobcovou flétnu a virginal, až skotačivá skladba s patřičně zahuštěnými vyhrávkami. V Telemannově Sonatě C dur nechal zaznít sopraninovou zobcovku, v sólové Fantazii a moll  téhož autora použil zobcovou flétnu tenorovou. Tady přidal kadenci, sycenou s vtipem a nadhledem jazzovým feelingem i rockovým tahem. Stejně tak příčná flétna v Sonatě g moll pro flétnu a virginal C. Ph. E. Bacha byla ochucena o současnější emoce, přičemž se ale barokní esprit neztratil. Sólová Přepychová fantasie pro flétny pak představovala zcela volnou improvizaci, inspirovanou příslušným místem konání koncertu. K již uvedeným druhům fléten přibyla basová a dřevěná příčná flétna, k předělům při střídání nástrojů používal brumle a hlas, včetně hvízdání. Nechyběla ani hra na dvě zobcové flétny najednou, sopránové a tenorové, čímž Stivín dosáhl skvostně lahodného souzvuku. A protože si Stivín pustil fantazii pořádně na špacír, aniž by ale sklouzl k samoúčelnosti, dokázal snoubit barokní a chorální hudbu s folklórem a jazzem natolik organicky, že místy evokoval jurodivého minstrela Iana Andersona z Jethro Tull. Koncert uzavřel skvostný Vivaldiho Koncert C dur pro zobcovou flétnu a virginal, ve kterém sopraninový nástroj pod střelhbitými prsty a dechem hudebníka přeměňoval tóny v démanty; na posluchače se doslova řinuly v celé škále barev a ryzosti. Po ovacích ve stoje přidali oba protagonisté Variace na Badinerii, závěrečnou větu nádherné Orchestrální svity č. 2 J. S. Bacha. I s úvodní crossoverovou kadencí Stivína…

V rámci benefičních koncertů na obnovu varhan v Přepychách se do kostela sv. Prokopa chystají ještě soubor Hradišťan Jiřího Pavlici (9. června), Jaroslav Svěcený a Josef Popelka (14. července), Josef Špaček (23. září) a Barokní dueto Lukáš Kuta & Richard Závada (6. října).

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější