čtvrtek, 15. listopad 2012

Pražské setkání Claudia Monteverdiho a Marcina Mielczewskiho

Napsal(a) 

Pražský kostel sv. Martina ve zdi byl 9. 10. dějištěm koncertu převážně francouzsko-česky složeného souboru Les Traversées Baroques (dirigent Etienne Meyer ), který byl dramaturgicky koncipován jako nešpory s hudbou raně barokní Evropy. Hlavní hudební novinkou pro české publikum byly bezpochyby kompozice polského skladatele Marcina Mielczewskiho (cca 1600–1651), kterého Les Traversées Baroques již několik let na svých koncertech pilně uvádí. V Praze byly na programu Mielczewskiho žalmy Laudate PueriLauda Jerusalem a na závěr Magnificat , jež potvrdily autorovo postavení významného exponenta barokního koncertantního stylu. Zejména jeho Laudate Pueri v sobě spojuje nejen dokonale technicky zvládnutou úsekovou formu s efektními virtuózními pasážemi, ale i vyspělé harmonické cítění a výrazná melodická gesta. Krom čtyř Monteverdiho žalmů a Sonáty „sopra Sancta Maria“ zazněla ještě sonáta od Paula Sieferta a dvě moteta od Palestriny.

Interpretace Les Traversées Baroques se po celý večer nesla v duchu svižných temp, barevných a dynamických kontrastů a virtuozity, což většině skladeb prospělo. Dvojice cinků budila zasloužený obdiv kvalitou tónů i sehraností (Judith PacquierRichard Šeda ), podstatnou devizu souboru ale rovněž tvoří barevná rozmanitost a přitom kompatibilita témbrů pětice francouzských sólistů-vokalistů. Zkušenější část publika nepochybně ocenila také zařazení Palestrinových motet a jejich interpretaci s použitím celého arzenálu dobových postupů (diminuce, nástroje místo vokálních hlasů, technika alternatim), ačkoliv u Pulchra es bylo tempo možná poněkud uspěchané. Celkový dojem z koncertu byl velmi příznivý, tleskající publikum bylo proto také adekvátně odměněno Mielczewskiho skladbou Plaudite manibus .

Marc Niubo

Ředitel Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se primárně věnuje hudební historiografii, odkrývání minulého, zkoumání skladeb, jejich příběhů, tvůrců, interpretů, kontextů, souvislostí. Jeho dlouhodobým badatelským tématem je italská opera v Praze, badatelsky se také věnuje duchovní hudbě – české i italské, ale primárně v domácím kontextu. Řadě dalších témat, jako např. hudba anglického či španělského baroka, dílo M. A. Charpentiera, W. A. Mozarta, Antonína Dvořáka, otázky provozovací praxe, edičních technik, hudební kritiky, se věnuje spíše příležitostně anebo primárně ve výuce Ústavu hudební vědy.

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.