pátek, 17. srpen 2012

Pražské jaro 2012 - od kouzelných rohů k najádám

Napsal(a) 

Pražské jaro 2012 - od kouzelných rohů k najádám, foto © Pražské jaro/Ivan Malý Pražské jaro 2012 - od kouzelných rohů k najádámfoto: © Pražské jaro/Ivan Malý

Ti, kteří vsadili na „osvědčenou značku“ a pořídili si lístky na pražskojarní recitál Magdaleny Kožené , určitě nebyli zklamáni nenaplněným očekáváním. Kožená spolu se svou hudební partnerkou, klavíristkou Mitsuko Uchida , naplnila v ten večer (16. 5.) Rudolfinum tolika emocemi a vyřčenými i naznačenými příběhy, vybarvenými v jeden moment do světélkujících impresionistických barev a v další vteřině zase zaplavenými romanticky hutnou paletou, a přesto jsem měla při odchodu pocit, že bych snesla ještě dvojitou dávku navíc! Na prvních skladbách večera, dvou písních z Mahlerova Des Knaben Wunderhorn (Chlapcův kouzelný roh ) nabídla svoje úžasné vypravěčské umění a vtáhla posluchače až do nejtajnějších zákoutí písňových textů, ze kterých je už po zbytek večera nepustila. Na první poslech ale upoutala i barvou hlasu, který každým rokem získává na plnosti a objemu, aniž by ztrácel pružnost a svůj charakteristický témbr. Při Debussyho Trois Chansons de Bilitis (Panova flétna, Vlasy, Hrob najád ) jedince s bujnější fantazií přenesla na měsícem ozářený palouček, plný lehkonohých stvoření, faunů a zpěvu malých zelených žabiček, kde se stačí jen příliš hlasitě nadechnout a z hudebního deliria tremens jste nenávratně pryč. Uzemnění přišlo v podobě Fünf Rückert-Lieder (Pět písní na básně Friedricha Rückerta ) Gustava Mahlera, při nichž se klavír pod rukami Mitsuko Uchidy rozezněl barevněji a sytěji než mnohý symfonický orchestr. V druhé půli se Kožená vrátila opět k Debussymu, ale vyvrcholení večera přinesly výrazově i technicky nesnadné Poèmes pour Mi Oliviera Messiaena. Ani po dvou přídavcích nechtělo publikum obě protagonistky propustit z pódia a koncert tak zakončila jediná česká skladba večera, nostalgická lidová píseň Ta naše lavečka , která vyzněla jako prosté, srdečné a upřímné rozloučení s domácím publikem, které si na Magdalenu Koženou bude muset zase pár měsíců počkat.

Michaela Vostřelová

Narodila se ve městě Bedřicha Smetany, první hudební vzdělání získala ve městě Bohuslava Martinů. Bakalářské studium hudební vědy v Olomouci ukončila prací o raném vokálním díle Martinů, brněnské magisterské studium jejím rozšířením pod vedením Miloše Štědroně. Písněmi, tentokrát Ebenovými a Schubertovými, završila i studium zpěvu na Pardubické konzervatoři pod vedením Hany Medkové. Badatelskou práci si vyzkoušela v Centru Bohuslava Martinů, pedagogickou v ZUŠ Ratibořická, novinářskou v Harmonii, kde se několik dobrodružných let učila, jak hudbu slyšet a jak o ní psát.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.