neděle, 5. prosinec 2010

Pokus o převtělení jazzové hvězdy

Napsal(a) 

Pokus o převtělení jazzové hvězdy Pokus o převtělení jazzové hvězdy

Struny podzimu mají ve svých genech experimentování – s programem, prostorami, žánrovými průniky a také s výpady do krajin, jež by se daly nazvat dle klasiků s nadsázkou „hic sunt leones“. Do této kategorie řadím i koncert mezzosopranistky Anne Sofie von Otter a klavíristy Brada Mehldaua ve Smetanově síni Obecního domu (26. 10.) Mehldauova snaha zvítězit i ve světě vážné hudby a nebýt vnímán jen jako jazzová hvězda je jak vidno tak silná, že neváhal natočit a koncertně realizovat program výrazně prosáklý interpretačně náročnou romantickou hudbou. Publikum pražského koncertu bylo zprvu překvapené často málo známými písněmi Griega, Sibelia, Brahmse a Richarda Strausse, o neznámých opusech Wilhelma Stenhammara a Larse Erika Larssona nemluvě. Na konci večera však nadšeně aplaudovalo. Písně s milostnou tematikou předvedla Von Otter excelentně. Její hlas a schopnost přesně interpretovat básnické texty jsou neobyčejné a v Praze se něco podobného slyší jen málokdy. Mehldau je vynikající pianista a party zvládl dobře, nicméně do špičkového doprovazeče úrovně Malcolma Martineau či Grahama Johnsona má daleko. Navíc nebyla jeho hra bez drobných přehmatů. Škoda že festival uspořádal koncert v tak nevhodném sále, kde by se komorní písňové recitály vůbec neměly uvádět... Druhá část večera „milostných písní“ patřila v některých detailech zajímavému, kompozičně eklektickému cyklu Brada Mehldaua a úpravám šansonů a populárních songů, kdy bych dal vesměs přednost originálům.

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.