pátek, 29. květen 2009

Pocta tvůrci

Napsal(a) 

Éra Václava Riedlbaucha v čele České filharmonie se v létě završí a na řadu jeho počinů se bude vzpomínat s respektem. Kromě práce pro orchestr také udělal mnoho dobrého i pro českou hudbu. Kdyby pro nic jiného, tak kvůli iniciaci festivalu Pražské premiéry a série Pocta tvůrcům , kteří jsou pilíři moderní české sborové hudby (Eben, Lukáš, Tučapský), vstoupí do historických análů. K nedožitým osmdesátinám Petra Ebena se uskutečnilo 8. února ve Dvořákově síni Rudolfina setkání několika set zpěváčků, zpěváků a zpěvaček. Vzdali skladateli poctu, jaká by ho určitě dojala. Skladby Zelená se snítka , O vlaštovkách a dívkách , Láska a smrt , Cantico della creature , De tempore , Missa Adventus , Proprium festivum a Pražské Te Deum (věnované roku 1989) nezazněly sice vždy dokonale, ale s láskou, nadšením a porozuměním. Radost byla vůbec hlavním atributem podvečerního koncertu. Ani jsem netušil, že existuje tolik kvalitních amatérských sborů. Radostí bylo poslouchat dětské a mládežnické sbory Radost-Praha , Svítání , Pražská kantiléna , Písnička , Kantilénka a Svítáníčko . Dívčí komorní sbor Pedagogické fakulty J. E. Purkyněho a Iuventus paedagogica profesionálně zazpívaly cyklus O vlaštovkách a dívkách. Piccolo coro Praha a VUS UK se dobře vypořádaly s náročným cyklem Láska a smrt. Trochu problematičtější byla místa v duchovních opusech. Kompozičně bych dal otazník pouze u Missy Adventus et quadragesimae, jinak výborně připravený Davidem Ebenem . Ovšem tečka – Pražské Te Deum – byla skvělá. Jedno postesknutí si však neodpustím. České sbory (zvláště profesionální) a organizátoři koncertů odsunuly do zapomnění dle mého mínění jednu z nejlepších acappellových českých kompozic – Ebenovu fresku Kletby a dobrořečení ...

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.