Pocta mistrům

Pod tímto mottem se konal 4. 10.  2016 v koncertním sále Besedního domu v Brně koncert orchestru Czech Virtuosi pod taktovkou Štefana Veselky, jenž se toho večera ujal i role sólisty v klavírním koncertu W. A. Mozarta. Pan Veselka, v současné době první dirigent Symfonického orchestru v Münsteru, narozen v Norsku, ale pocházející ze slavného hudebního rodu jihomoravských Veselků, se už Brnu představil před dvěma roky jako charismatický dirigent opery Káťa Kabanová. Jako pianista získal řadu vynikajících soutěžních ocenění a jeho nahrávka kompletního klavírního díla Antonína  Dvořáka získala v roce 2004 cenu Classical Internet Award. Je umělcem, jemuž bylo dáno „pod obojí způsobou“ a který je na vrcholu sil, nadán hráčským talentem i schopností realizovat svůj umělecký názor prostřednictvím jiných interpretů.

Orchestr Czech Virtuosi není třeba představovat, našel si už svůj akční prostor nejen v českém hudebním dění, ale získal respekt i na pódiích mnoha evropských zemí. Jeho spolupráce se Štefanem Veselkou má už svoji několikaletou úspěšnou tradici požehnanou vzájemným porozuměním.

Brněnský koncert prezentoval působivost jejich umělecké spolupráce zcela přesvědčivě. Programem vzdali poctu Bedřichu Smetanovi uvedením jeho předehry k opeře Prodaná nevěsta,  Mozartovi jeho Koncertem pro klavír a orchestr č. 23 A dur a  Antonínu Dvořákovi Osmou symfonií G dur.      

Czech Virtuosi

Prostor sálu Besedního domu je ideální pro komorní hudbu, se zvukem symfonické hudby si však často neví rady, ale tuto okolnost posluchači zaujati hudebním děním na pódiu tentokrát nevnímali. Smetanova předehra byla nejen radostným úvodem koncertu a přesvědčivou demonstrací technické zdatnosti orchestru a pohotovosti dirigenta, ale nabídla i vnímání náladových kontrastů a dokonalosti frázování. Už zde bylo patrné, že ruce tohoto dirigenta neukazují jen kdy hrát, ale i jak hrát. 

Spojení funkce dirigenta a sólisty v Mozartově klavírním koncertu navodilo obdiv k přirozenosti tohoto způsobu reprodukce. Veselkova virtuozita pokorně nabízející svoji technickou dokonalost službě autorovu záměru se prolínala s citlivou prací dirigenta v orchestrálních mezihrách. Preciznost, citlivost a lehkost provedení koncertního partu vnukalo přesvědčení, že jsme svědky ideální interpretace Mozartova díla.

Dvořákova 8. symfonie nabídla Veselkovi možnost využití plné šíře jeho hudební představivosti. Při realizaci svých představ osvědčil smysl pro skloubení velkorysé tektoniky skladby s citem pro detailní práci. Volba přiměřených temp chránila zřetelné vyznění Dvořákova motivického bohatství, které Veselka cizeloval s velkou úctou ke každé notě jak to bývá obvyklé jen v komorní hudbě. Orchestr spolupracoval s velkým zaujetím, hráči cítili, že jsou spolutvůrci vzácného hudebního prožitku. Obecenstvo děkovalo po každé skladbě bouřlivým potleskem, ale po doznění symfonie byly ovace nekonečné a vynutily si opakování třetí části symfonie. Byl to jeden z koncertů, na které se nezapomíná.

 

Sdílet článek: