sobota, 4. září 2010

Pocta Gustavu Mahlerovi

Napsal(a) 

Pocta Gustavu Mahlerovi, foto Zdeněk Chrapek Pocta Gustavu Mahlerovifoto: Zdeněk Chrapek

150. výročí narození Gustava Mahlera, jež jsme si připomněli 7. července, byly v závěru sezony České filharmonie věnovány tři mimořádné koncerty. Na dvou z nich se představil známý severoněmecký Schleswig-Holstein Festival Orchester , který roku 1987 založil jako první svého druhu v Evropě Leonard Bernstein. Je tvořen nejtalentovanějšími z adeptů do 26 let, kteří se na konkursech, konaných pravidelně v zimním období po celém světě, ucházejí o příležitost rozvíjet své schopnosti za pomoci renomovaných hudebních profesionálů. V Praze těleso vystoupilo pod vedením předního mahlerovského interpreta Christopha Eschenbacha , jenž je od roku 2004 jeho šéfdirigentem, sólistou byl barytonista Matthias Goerne , kterého jsme s mahlerovským repertoárem měli příležitost slyšet i na letošním Pražském jaru. Oba němečtí interpreti jsou pravidelnými hosty České filharmonie a díky Eschenbachovým pianistickým aktivitám spolu intenzivně pracují nejen v oblasti orchestrálního, ale i komorního repertoáru.

První polovinu koncertu, který se konal 4. 7. v Dvořákově síni Rudolfina, otevřela pětice Rückertových písní , komponovaných Gustavem Mahlerem na texty z básníkovy sbírky Őstliche Rosen v letním období let 1901 a 1902. Matthias Goerne, který disponuje plným měkkým tónem vřelého charakteru, přesvědčil ve své interpretaci v první řadě dokonalou technickou propracovaností – absolutní intonační čistotou, precizností v hudebních detailech, hladce klenutými legaty a příkladnou artikulací. Právě ta byla nápomocna kouzlení se zvukovostí slov umocňujícímu jejich obsahovou kvalitu. Pod promyšlenou výstavbou předvedl sólista pestrou hru s paletou dynamických a barevných nuancí, jimiž obohacoval nejmenší prvky hudebního materiálu a v převážně subtilně laděném zhudebnění díla introvertní povahy odkryl emocionální bohatost a hloubku. Mimořádně působivé provedení zprostředkovávalo poetiku jednotlivých písní oduševnělým a niterně naléhavým projevem a zcela zrcadlilo hudebně-literární dokonalost díla.

Ve stejném období, kdy vznikaly Rückertovy písně, pracoval Mahler na své 5. symfonii cis moll . Více než hodinová skladba znamenala kdysi vůbec první dirigentské setkání Christopha Eschenbacha se symfonickým dílem Gustava Mahlera. Její reprezentativní, technicky téměř bezchybné provedení strhovalo angažovaným přístupem mladých hudebníků i sofistikovanou dirigentovou koncepcí, kterou charakterizovaly vzrušivě prudké, ale kontrolované kontrasty, frekventované i v detailní výstavbě. Ačkoli orchestr prochází častou personální obměnou, zaujal vypracovaným, homogenním a kompaktním zvukem se širokou škálou barevných odstínů. Žesťová sekce hrála s intonační čistotou a kovově lesklým zvukem, smyčce tvořily kompaktní zvukový základ s výraznými špičkami v exponovaných pasážích. Navzdory politováníhodně nízké posluchačské účasti, kdy zela téměř třetina sálu prázdnotou, byl orchestr za skvělý výkon odměněn nadšeným potleskem vstoje.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.