středa, 18. červenec 2007

Ples Vídeňské filharmonie

Napsal(a) 

Ples Vídeňské filharmonie Ples Vídeňské filharmonie

Pod záštitou rakouského prezidenta Heinze Fischera se konal ve Zlatém sále budovy Musikverein 18. ledna po šestašedesáté ples Vídeňské filharmonie. Jeho slavná historie sahá až k roku 1924, probíhá od té doby každým rokem a neuskutečnil se pouze v letech 1931?-?1949 a 1991. V průběhu let se stanovila nejen pravidla ceremonií, ale ples se stal po boku plesu ve Vídeňské státní opeře významnou součástí rakouského společenského života. Na rozdíl od Novoročního koncertu, kde ve Zlatém sále dominuje bohatá pestrobarevná květinová výzdoba, ples byl letos ozdoben převážně žlutými karafiáty.

Vrcholem plesu je vždy slavnostní zahájení s průvodem prominentních osobností. Čestní hosté z oblasti umění, politiky a hospodářství vycházeli letos z bočního Brahmsova sálu a při fanfárách Richarda Strausse prošli středem Zlatého sálu, kde sklidili nadšené přijetí publika. Průvod prošel před pódiem mezi rozdělenou malou sestavou Vídeňské filharmonie, a když se hosté usadili v sedmi řadách na pódiu, byli za nimi připraveny dva orchestry pro celovečerní program, smyčcový taneční orchestr Helmuta Steubla a Richard Österreicher Big Band.

Podle tradice se na počátku plesu ujala hry Vídeňská filharmonie. V historii zahájení dirigovali například Herbert von Karajan, Karl Böhm, Leonard Bernstein, Zubin Mehta, Plácido Domingo, Sir John Eliot Gardiner nebo Sir George Solti. Letos dirigoval Mariss Jansons, jenž je pravidelným hostem tělesa, českým posluchačům je známý například z loňského přenosu Novoročního koncertu. Jansons vedl orchestr rozevlátými gesty s poněkud zatěžkávanými rytmy v melodiích Franze Lehára a Fryderyka Chopina. Jeho interpretace byla spíše showmanská a trvala necelou půl hodinu. Jansons se otáčel jak na orchestr, tak i na mladé taneční páry, které uvedly v předtančení plesový večer. Po slovech "Alles Walzer" byli vyzváni filharmonici a ostatní ze sálu na parket.

Helmut Steubl za taneční orchestr podotkl: "Hrajeme na plese s orchestrem už osmnáct let a repertoár máme bohatý. Rozestavění třech orchestrů a organizace večera se zde vůbec nezměnila. Prostředí je tu nádherné, jsem velmi spokojen." Na plese ovšem orchestr nesehrával dominantní roli. Tancovaly se samozřejmě valčíky a polonézy generace Straussů, často zněla hudba ze slavných operet, nechyběl ani slavný valčík Na krásném modrém Dunaji Johanna Strausse. Večeru ovšem vládla hudba swingu a taneční směsi Bennyho Goodmana, Glenna Millera nebo Counta Basieho a moderní populární melodie.

Mimo prostor Zlatého sálu mohli návštěvníci plesu ještě plněji rozehrát svůj temperament a zvolit si z mnoha variant prostředí. Strávit večer s harmonikářem v proutěné typické vídeňské restauraci stvořené v šatnách Vídeňské filharmonie, užívat si posezení v bočních sálech nebo se zaposlouchat do romantické hudby smyčcového filharmonického kvarteta či sólového klavíru. Vinař Harald Schindler pro ples speciálně vyrobil vysoce kvalitní červené a bílé víno nazvané "Demokracie králů" a "Stříbrná růže".

Uvolněná atmosféra panovala pod Zlatým sálem. Skleněný sál lákal jazzem filharmoniků se zpěvačkou Rebekkou Bakken a jazzovou skupinou No Limit s rómským houslovým virtuózem Roby Lakatosem, kterého známe z pražského festivalu Struny podzimu. Lakatos hraje na housle speciálně vyrobené pro něj z dílny potomka mistra Gagliana z Cremony. Po koncertě se Lakatos svěřil se svými pocity z atmosféry večera: "Byla tady absolutně jiná atmosféra než na běžných jazzových koncertech. V sále převažovali lidé na vyšší úrovni a mnoho filharmoniků. Své emoce filharmonici skrývali, poslouchali jakoby více nitrem. Myslím si, že své pocity mohli dávat více fyzicky najevo." Slovenský pianista František Jánoška, vítěz Mezinárodní soutěže Ference Liszta z roku 2002, doplnil: "Nejvíc se mi líbí, že zde každý mohl najít svůj styl, který potřebuje. Jazz, klasickou hudbu, valčíky nebo diskotéku pro mladé." A nejen mladí přicházeli na diskotéku do Kovového sálu. Latinskoamerické rytmy pohltily i osobnosti z vyšších společenských kruhů. Právě společenská úroveň plesu Vídeňské filharmonie bývá kritériem srovnání se společensky význačnějším plesem ve Vídeňské státní opeře.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.