pondělí, 23. srpen 2004

Perníková chaloupka

Napsal(a) 

Poslední premiérou uplynulé sezony v Janáčkově divadle Národního divadla v Brně se stala opera Perníková chaloupka (v originále Hänsel und Gretel , prem. 1893 pod taktovkou Richarda Strausse ve Výmaru) německého skladatele Engelberta Humperdincka (1854 - 1921). Po necelých osmdesáti letech opět zaznívá v Brně. Za účelem připravovaného zájezdu souboru do Japonska bylo dílo nastudováno v originále, který jistě přivítají návštěvníci opery ze sousedního Rakouska. Naše děti se budou muset spolehnout jen na základní znalost děje a hravě pohádkovou poetiku režiséra Jana Kačera , ti starší s pomocí titulkovacího zařízení mohou živěji reagovat na jednotlivé akce a jednání postav. Dirigent Jan Štych přeložil libreto Humperdinkovy sestry Adelheid Wette inspirované stejnojmennou pohádkou bratrů Jacoba a Wilhelma Grimmovými, jež námět převzali zřejmě z příběhu o legendární pekařce Schrader ze 17. století. Katharina Schrader proslavila v Norimberku jedinečný recept na perník, ze závisti a z nemožnosti získat její lahodný návod, byla svým konkurentem Hansem Metzlerem obviněná z čarodějnictví, zavražděna a hozená do pece. Štych v libretu hojně pracuje se zvukomalebností, místy lokálního zabarvení, čímž ho tak účinně přibližuje domácímu publiku. Jan Kačer v posledních letech upozorňující na sebe i v operní tvorbě, soustředil okolo sebe tým svých osvědčených spolupracovníků. Luboš Hrůza , jeho kolega z dřívější doby společného působení v ostravském Divadle Petra Bezruče, opřel svou koncepci o zadní prospekt krajinomalby s její kopií na podlahu, navíc ztrojenou v prvním aktu i v podobě malé kulisy loutkového divadla, a vytvořil lesní scenérii s několika kulisovitými stromy skrývajícími nejprve domek rodičů a posléze perníkovou chaloupku. Střídmé řešení scény poskytlo dostatek prostoru pro baletní sbor andílků strážných s barevnými větrníčky na hlavách podobou splývající s motýly (kostýmy mísící prvky fantaskna i reálna Tamary Divíškové ) provázející děti na tajemné cestě a vyjevující se jim i ve snu (idylická choreografie ředitele NDB Zdeňka Prokeše ). Postavy malých baletek s dívčím pěveckým sborem (sbormistr Pavel Koňárek ) se zasloužily o navození atmosféry čisté idyličnosti, útěchy, radosti i skryté svrchované lásky. Živě rozehraného lesního skřítka ztvárnila Andrea Priechodská (alt. Magda Kloboučková). Hudebního nastudování se ujal Jan Zbavitel . Dirigent s vědomím přehuštěné Humperdinckovy instrumentace ovlivněné okouzlením hudbou Richarda Wagnera (Humperdinck dokonce zkomponoval několik taktů hudby do prvního dějství Wagnerova Parsifala) umírnil emotivnost partitury. K vylehčení hudby velmi přispěla vzájemná koordinace s dětskými sbory a orchestr Janáčkovy opery hrál pod jeho vedením chvályhodně, i když ne vždy zcela precizně. Na premiéře 14. 5. zpíval hlavní roli Petra, výrobce košťat Pavel Kamas (alternoval Alexander Beň ) a jeho ženu Gertrudu Jitka Zerhauová (Adriana Hlavsová ), oba pěvci odvedli dobrou práci. Pěvecké i herecké kreace dětí Mařenky v podání Dany Burešové (Martina Bauerová ) a Jeníčka Jany Štefáčkové (Denisa Hamarová ) sršely radostnou souhrou, které děti jistě v příštích reprízách velmi zaujmou. Skladatelem předepisující mezzosoprán pro Ježibabu zpíval buffo - tenorista Zdeněk Šmukař (Zoltán Korda ), jenž sklízel i potlesk na otevřené scéně, nejen díky profesionalitě zpěvu a skutečně znamenité výslovnosti (bohužel necitlivě amplifikované), ale především díky hýřící komičnosti (viz eskapády s jiskřící koloběžkou, ohništěm, i pecí). Až bude inscenace nastudována češtině, což je plánováno, přiláká do hlediště určitě více publika a otevře nové diskuse a možná srovnání s jinými zahraničními soubory.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.