Panochovci ozdobili sezonu komorního spolku

Je příjemným pravidlem, že Český spolek pro komorní hudbu dramaturgicky zajímavě připravuje program svých abonentních koncertů. Projevilo se to i na recitálu Panochova kvarteta (23. 10.) v Sukově síni pražského Rudolfina uvedením Dvořákova Smyčcového kvintetu G dur op. 77 s kontrabasistou Pavlem Nejtkem . K tomu jsme vyslechli Haydnův Kvartet D dur op. 33, č. 6 a Smyčcový kvartet d moll Vladimíra Sommera. Více než dvě desítky let uvádějí Panochovci Sommerův kvartet s neobyčejným osobním zaujetím, s nímž „přenesli“ dílo z roku 1955 do další generace interpretů. Skladba hutné hudební motivace, v jednolitém toku trojvětně členěná, dává kvartetistům množství podnětů a Panochovo kvarteto je vyčetlo a znásobeně posluchačům vrátilo. Výsledkem je výrazně vypnutý oblouk s úchvatnou střední pomalou částí, jíž se interpreti vždy dotknou niterného nervu publika. Haydnův kvartet jako ostatně pokaždé, slyšíme-li jej v podání Panochovců, upoutá čímsi, co by se dalo postihnout jako specifický prvek způsobu podání Haydna: ona kombinace precizní souhry s dynamickým dózováním, což dohromady dává „jednotku“ ideální haydnovské interpretace. Křehké vyznění, jemuž však nechybí pevnost, svítí ať už v pomalém či rychlém tempu v každém nástroji i v citlivě provedeném celku. Také Dvořákův kvintet měl dynamickou vervu, jásavou svěžest a profesionální preciznost, jež sálaly z každé věty. Třetí věta Poco andante svou vřelostí a melodickou rozezpívaností upoutávala a zároveň ukazovala, že kontrabasista je s celkem kvarteta sžitý. Závěrečná rychlá věta doslovovala dojem z celého večera – radost z poslechu a muzikantské profesionality.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější