pátek, 25. říjen 2002

Oživený Caldara

Napsal(a) 

Oživený Caldara Oživený Caldara
Závěr letošních Letních slavností staré hudby byl skutečně spektakulární - ve dnech 27. a 28. 7. byla v refektáři dominikánského kláštera u sv. Jiljí v Praze provedena (v novodobé premiéře) komorní opera La contesa dei numi (Spor bohů). Její autor, Ital Antonio Caldara (1670-1736), působil od roku 1716 ve Vídni jakožto dvorní skladatel a místokapelník. V této funkci se také zúčastnil korunovačních slavností v Praze roku 1723, kdy mimo jiné uvedl svůj Spor bohů , komponovaný k oslavě narozenin Karla VI. Císařovy narozeniny se tradičně slavily menší dramatickou kompozicí, tzv. servitio di camera (doslova "služba v pokoji"), která zpravidla nebyla provozovány scénicky. Odpovídalo tomu jak vlastní označení, tak i jednoduchý, prvoplánově oslavný děj, často inspirovaný antickou mytologií, i skrovnější provozovací aparát. Podobně i v La contesa dei numi vystupuje pětice olympských bohů (Mars, Minerva, Apollo, Juno a Jupiter), z nichž každý je přesvědčen o své nepřemožitelnosti, která ovšem padá před mocí Jupitera. Collegium Marianum , pořadatel "Letních slavností", se rozhodlo pro scénické provedení tohoto díla, což jistě přispělo k zvýšení celkového dojmu. Pro zpěváky se však jednalo o úkol dvojnásobně obtížný - barokní gestika sama o sobě (nastudovala Sigrid T'Hooft ) není pro dnešní interprety snadná a libreto G. Prescimona rozhodně nepatří k inspirativním. Scénická akce některých árií byla proto doplněna výstupy dvou amorků, kteří jinak tančili v několika samostatných tanečních číslech (většinou od J. J. Fuxe). Uvážíme-li rovněž náročnost zpěvních partů, psaných pro tehdejší pěvecké hvězdy, je nutno celkový výkon všech interpretů ocenit. Nejlépe se své role zhostila polská sopranistka Anna Mikolajczyk (Apollo). Evangelina Mascardi (teorba) a Lenka Koubková (housle) stojí za hudebním nastudováním orchestru, který hrál zcela suverénně, s potřebnou elegancí i virtuozitou. Několik dalších repríz by představení jistě prospělo; v neděli to potvrdil i vyprodaný sál, kde i diváci s lístkem marně hledali volnou židli.

Marc Niubo

Ředitel Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se primárně věnuje hudební historiografii, odkrývání minulého, zkoumání skladeb, jejich příběhů, tvůrců, interpretů, kontextů, souvislostí. Jeho dlouhodobým badatelským tématem je italská opera v Praze, badatelsky se také věnuje duchovní hudbě – české i italské, ale primárně v domácím kontextu. Řadě dalších témat, jako např. hudba anglického či španělského baroka, dílo M. A. Charpentiera, W. A. Mozarta, Antonína Dvořáka, otázky provozovací praxe, edičních technik, hudební kritiky, se věnuje spíše příležitostně anebo primárně ve výuce Ústavu hudební vědy.

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.