neděle, 12. září 2004

Ostrava ve znamení Janáčka

Napsal(a) 

Ostrava ve znamení Janáčka Ostrava ve znamení Janáčka
Mezi 21. květnem a 11. červnem 2004 se v Ostravě uskutečnil již 29. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj . Předchůdcem dnes mezinárodně známého festivalu byl od roku 1950 Ostravský hudební máj. Významným mezníkem v rozvoji festivalu byl rok 1954 - právě tehdy se Ostravský hudební máj stal první velikou uměleckou příležitostí pro nově vzniklý Ostravský symfonický orchestr s šéfdirigentem Otakarem Paříkem. Další ročníky festivalu zajímavým způsobem profilovala janáčkovská výročí v letech 1958 a 1968, umělecké kvality dirigentů Václava Jiráčka, Jiřího Pinkase, Otakara Trhlíka a stále se lepšící interpretační úroveň nejprve Ostravského symfonického orchestru, později Státní filharmonie Ostrava, dnešní Janáčkovy filharmonie. V roce 1976 se uskutečnil 1. ročník Janáčkova máje, hudebního festivalu socialistických zemí. V podstatě diskriminační orientace festivalu měla svůj podtext politický (snad i finanční) a mohla negativně ovlivňovat kvalitu nově se objevujících uměleckých aktivit (operních představení, výstav, televizních přenosů, od 2. ročníku festivalu - to jest 1977 - pořádané muzikologické konference Janáčkiana atd.). Přes všechny potíže a omezení se však v 70. a 80. letech podařilo uskutečnit řadu pozitivních interpretačních počinů. Ty se pak - jak počtem, tak především kvalitou - po roce 1989 výrazně a významně rozšířily. Před začátkem festivalu charakterizoval jeho podhoubí a význam ředitel Jaromír Javůrek takto: "Jde opravdu o festival s dlouholetou tradicí a výjimečným postavením v hudební kultuře města a regionu, které jsme zvyklí více spojovat spíše s těžkou manuální prací, hutnictvím, hornictvím a ťtěžkou chemiíŤ než s krásným uměním. Ostrava se může pochlubit také například tím, že v minulosti hostila tak slavné hudební velikány, jakými bezesporu byli Sergej Prokofjev, Paul Hindemith či Igor Stravinskij. Její hudební současnost tvoří nejen výborná Janáčkova filharmonie, kvalitní operní soubor Národního divadla moravskoslezského a sólisté, ale také skvělí instrumentalisté a komorní soubory. Umělecká rada festivalu, v jejímž čele stojí Libor Pešek, volí pro každý ročník určité zaměření. Letos dominuje vokálně instrumentální umění a reflektujeme program Česká hudba 2004."

Ostrava ve znamení Janáčka Ostrava ve znamení Janáčka
Páteří letošního ročníku byly opět symfonické koncerty, které měly ve velké většině velmi kladný posluchačský ohlas. Zasloužili se o něj výborně připravení sólisté (mimo jiné Gabriela Beňačková , Eva Urbanová , Gerhard Oppitz , Ilja Gringolts , Ivan Ženatý ), dirigenti (například Jiří Bělohlávek , Libor Pešek , Ondrej Lenárd , Petr Vronský ) i orchestry (Pražská komorní filharmonie , Moravská filharmonie Olomouc , Komorní filharmonie Pardubice , Janáčkova filharmonie Ostrava ). Na programech symfonických koncertů byly často skladby jubilujících českých skladatelů. Záslužným činem určitě bylo uvedení dvou instrumentálních koncertů (klavírního a houslového) Antonína Dvořáka (violoncellový přednesl na loňském festivalovém ročníku Mischa Maisky; byl jsem přítomen provedení Houslového koncertu a moll skvělým Ivanem Ženatým), skladeb Leoše Janáčka, Vítězslava Nováka, Josefa Suka i Milana Báchorka, jehož Hukvaldská poema připomněla lašské a janáčkovské kořeny letos pětašedesátiletého skladatele a hudebního pedagoga. Velmi významné místo měla česká hudba i v programech komorních koncertů. Často se hrála díla Antonína Dvořáka, objevovala se i hudba Bedřicha Smetany (se zadostiučiněním připomínám provedení 1. řady Českých tanců Janem Simonem a obou duí Z domoviny Bohuslavem Matouškem a Petrem Adamcem ), Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů. Na festivalu tradičně účinkující Janáčkův komorní orchestr doprovodil výborného trumpetistu Guy Touvrona v koncertech J. K. Nerudy a J. N. Hummela. Komorní orchestr Evropské unie v Ostravě uvedl mimo jiné i Haydnův Koncert pro violoncello a orchestr C dur (se sólistkou Michaelou Fukačovou ). Výrazně se na programu festivalu podílely české a zahraniční komorní soubory (Kubínovo kvarteto , Stamicovo kvarteto , Belcea Quartet , Drážďanské smyčcové trio ) se spoluúčinkujícími klavíristy Soňou Krivčíkovou , Igorem Ardaševem a violistou Alexandrem Besou . Výjimečným osvěžením letošního festivalového programu bylo vystoupení gambisty Petra Wagnera a theorbisty Jana Krejči s programem ze skladeb francouzských barokních skladatelů. Se zájmem byl očekáván koncert Pěveckého sdružení moravských učitelů .

Ostrava ve znamení Janáčka Ostrava ve znamení Janáčka
Učitelský sbor tradičně výborně připravený svým uměleckým vedoucím Lubomírem Mátlem zpíval s profesionalitou sobě vlastní vrcholně obtížné skladby Bedřicha Smetany (Píseň na moři ), Leoše Janáčka (bezručovské sbory, Potulný šílenec ), Vítězslava Nováka (Dvanáct bílých sokolů ) a dalších skladatelů. Festivalový výkon Sdružení mne znovu utvrdil v přesvědčení, že je opravdovým štěstím být veden umělcem Mátlova ražení. V sugestivním prostředí Hornického muzea v ostravských Petřkovicích se uskutečnily koncerty Ivy Bittové (spoluúčinkovalo Škampovo kvarteto ) a Jany Koubkové . Festivalové koncerty této orientace mají v Ostravě svou tradici a pozoruhodný posluchačský ohlas. Na 22. května připravila festivalová dramaturgie velmi zajímavý literárně-hudební večer. V programu Hádanka života - Listy důvěrné představili Zlata Adamovská a Luděk Munzar spolu s Moravským kvartetem Leoše Janáčka jako slovesného umělce a hudebního skladatele. Bezprostřední, emotivní a mladistvě expresivní odstavce ze skladatelových dopisů Kamile Stösslové střídala obdobně laděná hudba obou Janáčkových kvartetů. Arne Novák a Vladimír Helfert měli pravdu, když svého času přisoudili Janáčkovi nejenom hudební nadání.

Ideálním doplněním letošního Janáčkova máje se stala tradiční muzikologická konference Janáčkiana (Česká hudba 2004. Osobnosti, instituce, vědecké, umělecké a hudebně pedagogické aktivity ). Ve dnech 24. a 25. května se v aule Ostravské univerzity a v prostorách katedry hudební výchovy její Pedagogické fakulty setkali slovenští a čeští muzikologové a hudební pedagogové, aby se zamýšleli na problémy, které téma konference poskytlo skutečně v nebývalé míře. Součástí druhého dne konference byl také blok vystoupení věnovaných stému výročí narození sbormistra a hudebního pedagoga Františka Lýska, jenž se narodil 2. května 1904.

Letošní Janáčkův máj přinesl řadu skutečně podnětných a zajímavých koncertů, které svou orientací na díla českých skladatelů poskytly - kromě ryze uměleckých zážitků - i prostor pro muzikologická a posluchačská uvažování o smyslu české hudby, o jejím místě v hudební kultuře sjednocované Evropy a přínosu jednotlivých skladatelů této kultuře. Díky náročné, nesmírně záslužné a jen obtížně docenitelné práci ředitele festivalu, umělecké rady a pracovnic festivalového sekretariátu se podařilo připravit další ročník pro Ostravu typického a s napětím očekávaného hudebního svátku, který se v posledních letech stal daleko více než jen vrcholným zakončením koncertní sezony.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.