Oslava narozenin

Wolfgang Amadeus Mozart se narodil přesně 27. ledna v roce 1756. A tento den se v Národním divadle rozhodli vzhledem ke známým spojitostem autora s hlavním městem také patřičně oslavit. Hlavní náplní oslavy bylo vystoupení renomovaného pianisty Leslie Howarda . S velkým očekáváním a představou, že samozřejmě půjde o výrazně nadstandardní výkon, se mohlo publikum zaposlouchat do Mozartovy Sonáty a moll KV 310, D dur KV 311, 9 variací na píseň Ein Weib istr das herrlichste Ding KV 613, Lisztovy Reminiscence na Dona Juana, Dvou tranksripcí z Mozartova Requiem a Fantazie na téma Figara a Dona Giovanniho . Howardův výkon byl pro mě zklamáním, přestože si u publika vysloužil téměř standing ovations. Nepodařilo se mu vyrovnat se s divadelní akustikou (pro recitál ne zcela vhodnou), takže v jednotlivých pasážích byly tóny různě silné, navíc rychlejší úseky povážlivě příliš často umělec technicky „neustál“. V Lisztovi se dalo leccos skrýt za pedál, ale u krystalického Mozarta podobné úniky možné nejsou. Při troše soudnosti si tyto nedostatky musel interpret uvědomit, a tak je mu ctí, že jako pravý profesionál a gentleman s hlavou vztyčenou bojoval až do konce. Zaposlouchat se ale člověk při takovém množství rušivých elementů nemohl a z koncertu odcházel více unaven než občerstven. Při další oslavě bych raději pokusy o výjimečnost investovala jiným směrem. Wolfgang si to zaslouží.

Sdílet článek: