Ilja Hurník nazval ve svém průvodním slově ke koncertu Talichova komorního orchestru (26. 2., Lichtenštejnský palác, Sál Martinů HAMU) Leoše Janáčka přiléhavě "osamoceným poutníkem". (Smutné, že i po osmdesáti letech je jím v podstatě dosud.) Pocta, jež předjímala letošní skladatelovo výročí, představila výsek z jeho komorního díla - violoncellovou Pohádku , oba smyčcová kvarteta a smyčcovou Suitu . Violoncellistka Margit Klepáčová hrála Pohádku se svým partnerem Jaromírem Klepáčem zasvěceně s vědomím všech stylových souvislostí a její temperamentní podání bylo přes několik intonačních přehmatů příjemné. Smyčcové kvartety si mezi sebe rozdělily dva soubory: Talichův komorní orchestr (1. smyčcový kvartet Z podnětu L. N. Tolstého Kreutzerovy sonáty ) a Talichovo kvarteto (2. smyčcový kvartet Listy důvěrné ). Jestliže Listy důvěrné byly v podání kvarteta strhující a bezproblémové, tak 1. kvartet nastolil relevantní otázku úprav. Nakolik je únosné platit za popularizaci Janáčkovy hudby úpravou, která při vší dobré snaze posune dílo jinam. Prostě patnáct lidí nemůže docílit původního výrazu čtyř nástrojů; ostrost, údernost, naléhavost a drama se uhladí. Závěrečná Suita byla Janem Talichem výborně nastudována a orchestrem dobře realizována.
Luboš Stehlík
Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.
