pondělí, 4. listopad 2013

Orient– Occident

Napsal(a) 

Orient– Occident, foto Petra Hajská Orient– Occidentfoto: Petra Hajská

Pražské vystoupení Jordiho Savalla (11. 10.), stále obdivovaného nestora hry na violu da gamba a světa staré hudby, bylo velmi symbolicky umístěno do bývalého kostela sv. Anny (tzv. Pražské křižovatky). Volba krásného duchovního prostoru a snaha umožnit zážitek co největšímu počtu zájemců přivedla organizátory Strun podzimu k použití zesilovací techniky, což bylo ovšem pro nejednoho posluchače zklamáním. Název Orient – Occident poměrně dobře indikuje repertoár i přístup hudebníků, kteří nabídli setkávání různých světů, hudebních kultur, stylů a tradic od středověkého Španělska a Itálii přes Balkán a různé sefardské enklávy až po Turecko a Arménii. V ryze instrumentálním podání zazněl bohatý program dramaturgicky velmi efektně sestavený do čtyř bloků, v jehož závěru stál obvykle jeden arabský maqam. Zpravidla jednohlasé melodie rebabu či vielly byly doprovázeny na loutnu al-úd, santúrn a řadu bicích nástrojů a mezi sebou bohatě byly propojeny drobnými improvizacemi. Zejména Pedro Estevan se výrazně podílel – svým širokým záběrem ve hře na tradiční i klasické bicí nástroje a svou aranžérskou invencí – na celkovém charakteru jednotlivých skladeb a atmosféře celého večera. Skladby tak pochopitelně nezaznívaly v kulturně-historicky autentických rekonstrukcích, ale kultivovaně upraveny a uzpůsobeny tak, aby oslovily co nejširší evropské publikum. Koncert tak nepochybně splnil svůj účel – hudba v rukou čtveřice mistrů skutečně promlouvala a otvírala mysl posluchačů a přibližovala Východ Západu.

Marc Niubò

Ředitel Ústav hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se primárně věnuje hudební historiografii, odkrývání minulého, zkoumání skladeb, jejich příběhů, tvůrců, interpretů, kontextů, souvislostí. Jeho dlouhodobým badatelským tématem je italská opera v Praze, badatelsky se také věnuje duchovní hudbě – české i italské, ale primárně v domácím kontextu. Řadě dalších témat, jako např. hudba anglického či španělského baroka, dílo M. A. Charpentiera, W. A. Mozarta, Antonína Dvořáka, otázky provozovací praxe, edičních technik, hudební kritiky, se věnuje spíše příležitostně anebo primárně ve výuce Ústavu hudební vědy.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.