čtvrtek, 6. leden 2005

Opera je mrtvá?

Napsal(a) 

Opera je mrtvá? Olomouc Opera je mrtvá? Olomouc

Není! Olomoucká repríza (19.10.) "operní halucinace v 38 scénách" konající se v Konviktu Univerzity Palackého dvou brněnských skladatelů Markéty Dvořákové (*1977) a Iva Medka (*1956) je schopná zaujmout i ty posluchače, kteří se staví k soudobé hudbě skepticky. Opera MrTVÁ? dle stejnojmenné hry Arnošta Dvořáka (+1933) vznikla v rámci projektu Opery Národního divadla Bušení do železné opony. V představení se spolu velmi umně kloubí videoprojekce (Tomáš Hrůza ), elektronika (skladatelé a Jan Kavan ) a živé hraní (Ensemble Marijan a Dan Dlouhý ). Lublaňský rodák, režisér a autor designu Rocc (vl. jm. Rok Rappl, *1979) vsadil na hravou ironii, která místy hraničí až s happeningem. Tomuto pojetí se podřídili i hudebníci, kteří se často podíleli na jevištní akci jak slovem tak pohybem. Představení dominoval barytonista Petr Matuszek v roli Muže, jemuž by jeho herecko-mimický výkon mohl závidět nejeden činoherec. Postavu jeho Přítele ztvárnil Tomáš Krejčí , který má svým lyrickým barytonem blízko k tenorové poloze. Oba účinkující se na jevišti skvěle doplňovali. Nevystupují totiž společně poprvé. Muž a Přítel se sešli u sklenky vína (vtipně použit "návratný motiv" pijáckého popěvku o "hluboké a dobré" zátce), aby zavzpomínali na Ženu (Markéta Dvořáková , alt - nejedná se o skladatelku), která před pěti lety utonula při havárii parníku Batum. Během jejich nostalgického vzpomínání vyjde najevo, že Přítel byl milencem Ženy. Po židličkové bitce se sokové ocitnou na zemi, z níž jim pomáhá vstát Žena. Oba k ní opět zahoří láskou, kterou Žena u obou současně opětuje. Muž a Přítel se probouzí z opilosti a hledají Ženu. Nenachází. Dochází k závěru, že jim nechybí a že si vlastně vystačí sami... Hudba je tvořena pestrou mozaikou expresivních barev, které jsou však stmeleny v celek tak nenápadně a scénicky případně, že představení je vnímáno jako jeden kompaktní a nedělitelný kus. Na spádu a na hudebním nastudování má nepochybně svůj lví podíl i dirigentka Gabriela Tardonová (roz. Piszkaliková), která se tímto způsobem podílela i na skvělé Dvořákové Žirafí opeře (2002). I když se někomu může zdát, že současná hudba, a potažmo opera, je nepřitažlivá, MrTVÁ? ukázala, že tomu tak není. A navíc - a to můžeme považovat za velké plus - s klidným svědomím ji lze k shlédnutí doporučit například i studentům středních škol.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.