úterý, 22. únor 2011

Ohlédnutí za 17. ročníkem Festivalu duchovní hudby Olomouc

Napsal(a) 

Podzimní Festival duchovní hudby je jedním ze závažných festivalů, který má v Olomouci své nezastupitelné místo, své umělecky vyspělé publikum domácí i zahraniční renomé. Zahajovací koncert 17. ročníku přinesl festivalovou premiéru – Stabat Mater J. B. Foerstera. Interpretace se ujala Filharmonie BrnoKühnův smíšený sbor, vše pod taktovkou Jaromíra M. Krygela , uměleckého ředitele festivalu. Sbor kladl velký důraz na srozumitelnost slova, nutno dodat, že si velmi dobře poradil s mnohými dynamickými zvraty. Orchestr nebyl pouhým doprovodem, ale přece jen ve srovnání s následnou Janáčkovou Glagolskou mší hudebně podporoval dynamický výraz skladby. Glagolská mše byla vskutku nádherným hudebním zážitkem, vhodným k zahajovacímu koncertu. V sólových partech se představili Csilla Boross (soprán), Yvona Škvárová (alt), Jaroslav Březina (tenor) a Martin Gurbaľ (bas). Chrám sv. Mořice poskytl velmi účinný prostor k vyznění tohoto osobitého díla. Očekávané a oblíbené varhanní Postludium bylo předneseno Petrem Rajnohou na velkých varhanách na kůru, velmi efektně a svižně, zároveň zvukově srozumitelně a vytříbeně.

O tom, že Talichovo kvarteto patří již dlouhá léta k předním českým komorním souborům, a v zahraničí je vyhledáváno a uznáváno pro své interpretační umění nejen v oblasti české tvorby, netřeba hovořit. V úvodním díle jejich koncertu, 1. smyčcovém kvartetu „Z podnětu Kreutzerovy sonáty“ Leoše Janáčka, předvedlo kus nefalšované české živelnosti. Přesto Janáčkova hudba ani na vteřinu neztratila na eleganci a hloubce, jak se tomu nezřídka stává u jiných komorních těles. Dále zazněl 13. smyčcový kvartet G dur, op. 106 Antonína Dvořáka. Entuziasmus, jež je v tomto pozdním díle obsažen, dokázalo Talichovo kvarteto využít bezezbytku, avšak jejich hlavní zbraní byla citlivá práce s náladami a jemnými barvami, kterými Dvořákova hudba oplývá. Vrcholem koncertu bylo provedení kompozice argentinského skladatele Osvalda Golijova, mysteriózní skladby Sny a modlitby Izáka Slepého , inspirované příběhem z židovské mytologie plné extrémů. Golijov nám již v názvu naznačil směr, kterým se bude jeho skladba ubírat. Snové harmonie, vynášející mysl k nebesům, střídaly takřka fyzicky vypjaté momenty plné složitých rytmizací. Za pomoci veškerého zvukomalebného repertoáru daných nástrojů nenechala skladba posluchače ani na okamžik vydechnout. Výkon klarinetisty Karla Dohnala , jednoho z nejúspěšnějších umělců mladé generace, byl pozoruhodný. Technická úskalí svého partu jakoby si Dohnal ani neuvědomoval a svým procítěným hudebním projevem se zasloužil o výjimečnou atmosféru, jež nás doprovázela celou skladbou. Taktéž smyčcové kvarteto předvedlo, že soudobá hudba je nedílnou součástí jejich repertoáru a tuto skladbu představili s obdivuhodným zápalem.

Sbor Ipatjevského mužského kláštera města Kostroma nabídlo olomouckým posluchačům hudbu a interpretaci, se kterou se u jiných mužských sborů často nesetkáváme. Plný, zvučný, až hrdelní způsob zpěvu pravoslavných duchovních písní naplnil ve svém výrazově dokonalém projevu celý chrámový prostor kostela sv. Michala.

Z oblasti staré hudby se představil Ensemble Tourbillon s uměleckým vedoucím Petrem Wagnerem . Toto koncertní vystoupení mělo velmi vydařenou atmosféru a dokázalo posluchače vtáhnout do atmosféry Leçon de Ténèbres Francoise Couperina. Silnou stránkou vystoupení byl instrumentální doprovod sólistů, to jest skupina hráčů basso continua. Ze zpěváků je nutné vyzdvihnout výkon Tomáše KráleIreny Troupové . Špičkový projev, který předvedli, byl plný jemných výrazových nuancí v melismatech a ozdobách.

Závěrečný koncert festivalu patřil vystoupení Janáčkovy filharmonie OstravaSlovenskému filharmonickému sboru , opět v čele s dirigentem Jaromírem M. Krygelem . Requiem c moll Luigiho Cherubiniho vyznělo v dokonale naplněném významu mše za zemřelé, díky výborné srozumitelnosti textu a důrazu na význam jednotlivých slov podpořených vynikajícím instrumentálním provedením, citlivé práci s dynamikou, klenutím frází a kantilén, které však jakoby stále zůstávaly v pokoře a úctě k interpretovanému dílu. Slovenský filharmonický sbor se řadí svou precizní prací k nejlepším sborům a zde jen potvrdil své nepopiratelné kvality. Dirigent Krygel dokázal udržet napětí, jeho pojetí hudebního výrazu nebylo přehnaně zvukově efektní. Spíše kladl důraz na vyznění detailů a překvapivých výrazových změn. Po vyslechnutí Stabat MaterTe Deum G. Verdiho lze z Krygelovy práce vyčíst, že k těmto velmi vypjatým a hudebně velkorysým dílům přistupuje nejen jako ke koncertnímu provedení, ale zároveň i s pokorou, kterou dokáže přenést skrze hudbu na přítomné posluchače.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.