Odkaz Jarmily Novotné v péči Martiny Jankové a nastupující generace pěvců

Letošní Interpretační kurzy v Litni, někdejším sídle Jarmily Novotné, a následný Slavnostní koncert uzavírající Festival Jarmily Novotné 2019 v Rudolfinu byly svěřeny do rukou pěvkyně, která svým uměním a působením doma i v zahraničí kráčí ve stopách legendární české sopranistky. Martina Janková, dlouholetá členka operního domu v Curychu a pravidelně zvaná na prestižní operní i koncertní pódia, se ujala vedení letošních Interpretačních kurzů v Litni, které rok co rok vykazují stoupající tendenci. Mladí pěvci jsou v rukou špičkových lektorů obohacováni o nové znalosti a zkušenosti takovými umělci, mezi něž patří Kateřina Kněžíková s Adamem Plachetkou nebo Markéta Cukrová s Martinou Jankovou, abychom uvedli alespoň poslední ročníky.

Vesměs byly kurzy zaměřeny na zpěv operní, ovšem Martina Janková, jež letos měla možnost rozšiřovat mladým zpěvákům umělecký svět, se zaměřila výhradně na písňovou tvorbu, tolik odlišnou a současně potřebnou pro jejich budoucnost. Sama vládne touto disciplínou jedinečně a v odkazu Jarmily Novotné je možno Martinu Jankovou skutečně pokládat za její důstojnou nástupkyni. A nebyla by to ona, aby v souvislosti s přizváním vynikajících klavíristů, s nimiž písňové koncerty často prezentuje, švýcarského renomovaného doprovazeče a komorního pianistu Gérarda Wysse a jeho českého kolegu Ivo Kahánka, který právem sklízí úspěchy jako sólový klavírista a s Martinou Jankovou také jedinečně koncertuje i nahrává především písně Leoše Janáčka či Bohuslava Martinů, nevyužila potenciálu obou kolegů – lektorů Interpretačních kurzů, aby společně rozšířili výuku také na klavírní doprovod písňové literatury napříč stoletími.

Koncert v Litni, foto Jan Žirovnický

Martina Janková se letos ujala vedení mladých adeptů pěveckého umění nejen jako vynikající pedagog, ale současně také dramaturg a osobnost vytvářející ucelený, ale velmi pestrý a hudebně i tematicky mimořádně bohatý program, v němž propojila přání jednotlivých finalistů se svým záměrem prezentace písňové tvorby v celé její šíři. Jméno Martiny Jankové přivedlo do Litně české i zahraniční zájemce a v závěrečném liteňském koncertu se podařilo propojit pěvecké ambice začínajících i zkušenějších finalistů s výběrem písní známých i zcela zapomenutých, počínaje Wolfgangem Amadeem Mozartem a Rafaelem Kubelíkem konče. Martina Janková ovšem přidala další bonus a všechny české překlady originálních textů zazněly před vlastním zpěvem jako verše v podání nejen jejím, ale také ředitelky společnosti Zámek Liteň Ivany Leidlové a Ivo Kahánka. Vše v duchu radostného setkání s hudbou a poezií, vždyť autory veršů byli Johann Wolfgang Goethe, Joseph von Eichendorff, Friedrich Rückert, Paul Verlaine, Alexandr Sergejevič Puškin, Adam Mickiewicz či Gustav Pfleger-Moravský – a nechybělo ani mnoho lidových textů.

Martina Janková zahájila koncert půvabným provedením Mozartovy Fialky za doprovodu Gérarda Wysse a natěšené auditorium dále sledovalo výborně připravené finalisty. Japonka Nao Higano zpívala Markétku u kolovratu Jana Václava Tomáška v německém originálu hezkým, vyzrálým sopránem. Písní Roberta Schumanna Mondnacht (Měsíční noc) pak Martina Janková přenesla posluchače do nadýchnutého romantismu, aby vzápětí s mezzosopranistkou Eliškou Zajícovou, která zaujala již v loňském ročníku krásou hlasu a působivým scénickým projevem, uvedla v duetu Schumannovu píseň Erste Begegnung (První setkání) na lidový španělský text s doprovodem absolventky kurzu klavírního doprovodu Jarmily Holcové. Do třetice Robert Schumann s písní So wahr die Sonne scheinet (Tak jako slunce), v níž v duetu vystoupil s Martinou Jankovou mladý polský barytonista Jakub Borgiel. Ze sbírky Franze Schuberta Zimní cesta uvedl Borgiel sólově s doprovodem Gérarda Wysse pěkně modulovaným a barevně zajímavým hlasem píseň Die Wetterfahne (Korouhvička). Známou píseň Morgen (Zítra) Richarda Strausse příjemným projevem ozdobila Eliška Zajícová a s Gérardem Wyssem pokračovala také Švýcarka Nicole WackerClair de Lune Gabriela Fauré a v náročné skladbě Benjamina Brittena Let the florid music praise! Její suverénní, jasný hlas s nádhernými výškami a odstíněným poetickým projevem patřil k nejlepším.

Eliška Zajícová, Martina Janková, foto Jan Žirovnický

S Ivo Kahánkem začala další, „slovanská“ část uvozená nádherným provedením romance Sergeje Rachmaninova Ne poj, krasavica, pri mne (Nezpívej miláčku) barytonistou Jakubem Borgielem, v níž odkryl všechny své pěvecké kvality a jeho projev patřil k vrcholům koncertu. Žertovnou písní Fryderyka Chopina Moja pieszczotka (Má holubička) přenesla Martina Janková posluchače opět do veselé nálady, kde všechny smutky rázem zmizí. Ve stejném duchu pokračovala sopranistka Jana Vondrů ve dvou krátkých písních Modesta Petroviče Musorgského Žuk (Brouk) a S kukloj (S panenkou). Jana Vondrů má dar jevištního projevu v krvi a výborný pěvecký projev se u ní krásně snoubil s herectvím.

Dvořákovy písně jsou proslulé a často zaznívají z pódií, velmi pěkně je uvedly sopranistka Eva Blažková a klavíristka, rovněž finalistka Jarmila Holcová. Nevidomá pěvkyně zaujala čistým a intonačně výborným hlasem v písních Vy vroucí písně spějte a Na horách ticho, které přednesla s pěknou dikcí a projevem. Bohuslav Martinů proslul svým Špalíčkem a připomněla jej jemným sopránem Markéta Šímová, již výborně doprovodila další finalistka, klavíristka Veronika Trefilová. Martina Janková a Ivo Kahánek vystřídali finalisty ve dvou písních Bohuslava Martinů Povedz že mi, povedz s lidovým slovenským textem a z Písniček na jednu stránku vybrali nádherný Sen Panny Marie. A samozřejmě Leoš Janáček, jejich společný milovaný skladatel – z Moravské lidové poesie Jindy a nyní a z Ukvalské lidové poesie Ty ukvalsky kosteličku. Karolína Cingrošová-Žmolíková to po janáčkovském vzedmutí neměla snadné, ale v náročných písních Klementa Slavického Šohajku s modrýma očima a Studená rosenka s lidovými texty si poradila zcela suverénně a působivě uplatnila svůj sytý a pohyblivý soprán i v náročných soudobých skladbách s precizním doprovodem Ivo Kahánka. Verše psané na vodu Bohumila Mathesia zhudebnil Rafael Kubelík a s výběrem pěti písní z této sbírky se v pěkné češtině uvedla Nao Higano s doprovodem Veroniky Trefilové. Radost ze setkání a z náročné a obohacující práce oslavili všichni závěrečným sborem V dobrým jsme se sešli z Dvořákových Moravských dvojzpěvů v úpravě Aleše Březiny.

Účastníci liteňských kurzů, foto Jan Žirovnický

Liteňské obecenstvo nešetřilo potleskem a ani se nikomu nechtělo domů. Druhý den se pak všichni – posluchači i účinkující – těšili na Slavnostní koncert uzavírající Festival Jarmily Novotné v Sukově síni Rudolfina, který vycházel z programu liteňského koncertu. Slavnostní prostředí a atmosféru sálu sice nepotěšila zpráva o náhlém onemocnění Ivo Kahánka, který věnoval přípravě mnoho energie a velmi přispěl k vyznění jak pěvecké, tak i klavírní prezentace finalistů. Gérard Wyss, původně doprovázející polovinu vystoupení, se však ochotně a s velkým entusiasmem ujal i partů Ivo Kahánka. Toto ušlechtilé gesto dodalo Slavnostnímu koncertu noblesu stejně tak, jako umělecký přednes všech českých překladů zpívaných veršů v podání Elišky Balzerové, citlivě a s emocionálním potenciálem, tak jak ji známe.

Martina Janková, Gérard Wyss a Eliška Balzerová dodali večeru slavnostní a přátelskou atmosféru, kterou podpořili všechny účinkující k vynikajícím výkonům a otevřeli jim dveře do světa, v němž se pohybují nebo budou pohybovat a posunou se ve své kariéře opět dál. Jarmila Novotná by z nich určitě měla radost a přála jim skvělou budoucnost.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější