sobota, 3. květen 2014

Od Requiem ke Švejkovi

Napsal(a) 

Affetto, foto MusicOlomouc Affettofoto: MusicOlomouc

Pokud někdo z návštěvníků festivalu MusicOlomouc doposud pochyboval o tom, že soudobá hudba může být i zábavná a vtipná, poslední koncert s názvem Affetto & Akademici z Moravy obavy dokonale vyvrátil. „Vokálně-experimentální“ soubor Affetto ve složení Jan Mikušek (kontratenor), Marek Olbrzymek (tenor), Vladimír Richter (tenor), Aleš Procházka (bas) a Martin Kubíček (klavírní doprovod) totiž nezdobí pouze jedinečné hlasové dispozice, ale také herecký a komediální talent.

Affetto, foto MusicOlomouc Affettofoto: MusicOlomouc
Připočteme-li k tomu hudební hravost skladatele Miloše Orsona Štědroně, široké úsměvy na tvářích početného publika, jež se 30. dubna sešlo v Kapli Božího Těla, byly nevyhnutelné. 

Nebyly to však pouze Štědroňovy skladby, které sklízely velký aplaus. Líbila se také díla jeho kolegů. V první části večera zazněla skladba Michala Košuta Requiem. Hommage a Jean Ockeghem, inspirovaná renesanční polyfonií a prvním zkomponovaným requiem vůbec. Následující dílo Mamay, zhudebňující poezii indiánského kmene Kečuů, napsal francouzsko-bolivijský skladatel Remberto Herbas Gonzales. Dynamiku „soudobě“ svěžího programu první poloviny koncertu poněkud „zbrzdily“ poslední tři skladby tradičnějšího založení z dílny Martina Jakubíčka – Angelus, Ave Maris Stella a Ad Dominum cum tribularer clamavi.

Druhá část byla vrcholem koncertu. Aby také ne, když přišla na řadu díla „akademiků z Moravy“. Jako první zazněla působivá kompozice Jana Vičara Zpěvy z Kopanic, inspirovaná izolovanou oblastí moravsko-slovenského pomezí. Po ní následoval již zmiňovaný Miloš Orson Štědroň. Skladba s názvem PASEJAMÁ  originálním způsobem spojila tři zdánlivě nesourodé tvůrce – P. P. Passoliniho, E. Jandla a K. H. Máchu. Experimentální práce s textem, zejména se známou floskulí Gertrudy Stein „růže je růže je růže“, rafinovaně sváděla k pátrání po významech intertextuálních spletenců.   

Jan Mikušek a Marek Olbrzymek, foto MusicOlomouc Jan Mikušek a Marek Olbrzymekfoto: MusicOlomouc
Jako poslední zazněla skladba Miloše Štědroně inspirovaná českou klasikou – Glosy ze Švejka. Rozverný ritornel „žízeň je následkem včerejší žízně“ rozesmávala publikum stejně jako Štěkací foxtrot, do kterého si štěknul i klavírista. Nejenom skladatelské „fóry“, ale i skvělá vokální interpretace byly povedenou tečkou za úspěšně se rozvíjejícím olomouckým festivalem.

 

Miriam Hasíková

Vystudovala anglickou filologii a muzikologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde také dokončila doktorské studium hudební vědy. Během studií strávila jeden akademický rok na Université Jean Monnet ve francouzském Saint-Etienne. V zahraničí se aktivně účastnila mezinárodních vědeckých konferencí na téma hudební divadlo, o němž také napsala dvě knihy - Meziválečné divadlo v Olomouci (2016) a Kalendárium a vybrané kapitoly z dějin olomouckého baletu 1920-2016 (2016). Ráda hraje na klavír, čte moderní americkou literaturu a sleduje aktuální hudebně divadelní scénu.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.