Obdivuhodné výkony finalistek Concertina Praga

Laureátky soutěže Concertino Praga 2024, zleva Zoja Syguda, Celina Höferlin, Anke Chen, Nora Lubbadová. Foto: Petra Hajská

Na pódium Dvořákovy síně Rudolfina vstoupila v sobotu 14. září jako první z finalistek letošního ročníku Dvořákovy rozhlasové mezinárodní soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga patnáctiletá klavíristka Nora Lubbadová. Jediná zástupkyně pořadatelské země, již ostřílená úspěšnou účastí v mnoha soutěžích i zkušenostmi z mnoha vystoupení, zahrála Klavírní koncert a moll, op. 16 Edvarda Griega způsobem, který vyvolal v publiku úžas. Dlouho se zdálo, že o českém vítězství ve finálovém kole není pochyb, v závěru večera však přišla polská houslistka Zoja Syguda – a zvítězila. Ale vezměme to popořadě.

Nora Lubbadová, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Concertino Praga 2024. Foto: Petra Hajská

Čtyři finalistky – klavíristky Noru Lubbadovou, Anke Chen, Celinu Höferlin a houslistku Zoju Sygudu – doprovázel Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Markem Prášilem. Většinou bral dirigent ohled na sólistky, které se dokázaly ve svých partech prosadit, hůře na tom byla čínská klavíristka Anke Chen (2011), která se v husté orchestrální sazbě Druhého klavírního koncertu Sergeje Rachmaninova nedokázala v konkurenci s orchestrem prosadit. (Je ovšem pravda, že na tomto koncertu si už vylámal zuby nejeden klavírista.) Zaslouží ovšem poklonu za volbu tak interpretačně náročného díla, které v rukou mladičké hudebnice působilo až poněkud nepatřičně. Její hra působila místy ploše, o to více se rozehrál orchestr, který přinesl syté barvy, příjemnou dynamiku i povedená sóla (klarinet). Obecenstvo navíc svými úsměvy a nevtíravými hereckými etudami pobavili členové druhých houslí u prvního pultu.

Anke Chen, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Marek Prášil, Concertino Praga 2024.
Foto: Petra Hajská

Anke byla i trochu v nevýhodě, protože nastupovala po Noře Lubbadové (2009), která, jak již bylo řečeno, svým výkonem uchvátila. Nejednalo-li by se o tak mladou dívenku, použila bych přirovnání „anděl i ďábel“. Andělsky zahrála lyrické pasáže, nad jemností jejích perlivých škál se tajil dech, hra byla projasněná její mladistvostí, kultivovaný úhoz jako by se nořil do klaviatury a zhmotňoval Griegovu hudbu. A pak přišla místa pevných akordů, gradace, kterou zvládla s ďábelskou odvahou, přesností a silou. Nora umí pečlivě vyvažovat dynamické i rytmické změny, po expresivním tématu se její hra zlomí do takové křehkosti, až posluchač nemůže uvěřit, že tak rafinované promyšlenosti je schopna studentka prvního ročníku Pražské konzervatoře (jejím pedagogem je Ivo Kahánek). Nora nejen celým svým tělem, ale celou svou bytostí vyjadřuje nadšení pro hudbu, oddanost klavírní hře a mladistvou něhu i hravost. Získala celkově druhé místo, ale uvědomme si, že mezi klavíristkami byla první.

V Klavírním koncertu č. 1 g moll, op. 25 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho se ve výborném světle představila německá klavíristka Celina Höferlin (2010). Hned na začátku upoutala krásně vykrouženým tématem, příjemně jistým úhozem, perlivými běhy a dobře odstíněnou dynamikou. Její hra byla velmi niterná, hravá a půvabná, s citem pro proporce. Po zásluze byla oceněna třetím místem.

Celina Höferlin, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Marek Prášil, Concertino Praga 2024. Foto: Petra Hajská

Doslova zjevením – pro porotu i publikum, které její hru ocenilo na závěr potleskem vestoje – se stala polská houslistka Zoja Syguda (2009). Skromně, ale jistě působící dívka začala hrát na housle až v osmi a půl letech (sic!). Dnes je ověnčena vavříny z Mezinárodní houslové soutěže Georga Philippa Telemanna a Mezinárodní houslové soutěže PhDr. Josefa Micky, ke kterým v sobotu 14. září přidala i vítězství na Dvořákově rozhlasové mezinárodní soutěži pro mladé hudebníky Concertino Praga. Nevím, na jaký hraje nástroj, ale její housle měly natolik výrazný zvuk, že se prosadily i na pozadí místy silně hrajícího orchestru. Od prvních taktů upoutala svou virtuozitou, muzikalitou, v první větě suverénně zahranou kadencí. Postupně přitahovala stále více a více pozornosti obecenstva, její hra nepostrádala výraz, emoce, napětí, byla vřelá i energická, lahodná i rozšafná. Nejen za svou virtuozitu, ale i širokou škálu výrazu byla právem vyhlášena vítězkou.

Zoja Syguda, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Concertino Praga 2024. Foto: Petra Hajská

Na jejím prvenství se shodla porota ve složení Tomáš Jamník, Ivo Kahánek, Paul Lewis, Maria Meerovitch, František Novotný, Stana Salgo, Irvin Venyš, Henrik Wahlgren, Henrik Wiese a Sarah Willis, jež byla její předsedkyní. Koncert vysílal přímým přenosem Český rozhlas Vltava a prostřednictvím čínské audiovizuální platformy pro klasickou hudbu Amadeus.tv byl online šířen v celé Asii.

Vítězka soutěže získala finanční stipendium od Karel Komárek Family Foundation ve výši 5000 eur a Cenu Českého rozhlasu, jež spočívá v natočení CD s profesionálními technickými parametry ve studiích ČRo. Další v pořadí získali stipendia ve výši 2800 eur, tu udělila Karel Komárek Family Foundation, 1700 eur od společnosti Bulb a 700 eur od nakladatelství Bärenreiter.

Přehled výsledků

1. místo
Zoja Syguda (2009), housle (Polsko)

2. místo
Nora Lubbadová (2009), klavír (Česká republika)

3. místo/prize
Celina Höferlin (2010), klavír (Německo)

Čestné uznání 1. stupně
Anke Chen (2011), klavír (Čína)

Čestné uznání 2. stupně
Levente Bubreg, fagot (Rakousko)
Darin Lambrev, violoncello (Bulharsko)
Matthew Stephen Hockaday, klarinet (Česká republika)
Viktor Stocker, akordeon (Česká republika)
Lana Zorjan (2008), housle (Srbsko)

Cena publika
Zoja Syguda, housle (Polsko)

Cena EMCY
Nora Lubbadová, klavír (Česká republika)

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější